Trapný konec kdysi mocného muže

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť.

Oznámení přišlo poté, co mu byly odebrány peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok. Dobře mu tak.

Schröder byl roky ve vedení ruských energetických firem a působil jako ruský lobbista minimálně v Německu. Dnes už je jasné, že patří ke klíčovým viníkům současné energetické krize. Těžko měřit, jak velkou měrou, ale nepochybně přispěl k tomu, že je Německo i další země tak moc závislé na dovozu ruského plynu. V Německu teď čelí tvrdé kritice za to, že se po ruské invazi na Ukrajinu nevymezil vůči Rusku a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, kterého v minulosti označil za přítele a čistokrevného demokrata.

Stejně je to zajímavé. Pokud to někdo dotáhne na post německého kancléře, tak asi lze říct, že je skutečně na vrcholu. Německý kancléř je nejspíš nejmocnějším člověkem v Evropě a jedním z nejmocnějších na celém světě. Určitě je ekonomicky zajištěn až do konce svého života, který navíc může být i po odchodu z funkce zajímavý. Dovedu si představit, že bývalý německý kancléř dostává stovky nejrůznějších pozvánek a nabídek na přednášky, psaní knih, slavnostní otvírání kde čeho. Může cestovat, přednášet, psát a užívat si pozici váženého a respektovaného člověka. No není to krásná představa?

Schröder si vybral jinou cestu a vydal se do ruských služeb. Nepochybuju, že mu to přineslo obrovské finanční benefity. Ale na druhou stranu je teď v pozici, kdy jím všichni opovrhují. Hrozí mu, že bude zařazen na sankční seznam, je mu připomínáno, že krev Ukrajinců je i na jeho rukou. Když jsem předchozí odstavec končil otázkou, jestli to není krásná představa, tak mi naopak přijde jako naprostá hrůza. Můžete mít spoustu peněz, ale to přece nikdy nemůže vyvážit fakt, že místo aby vám svět s úsměvem třásl rukou, tak si před vámi každý uplivne. A plným právem.

Schröder by měl sloužit jako memento pro ostatní politiky. Evropa zažívá energetickou i ekonomickou krizi. Lidem se začíná vést hůř a hůř. Bojíme se, že vypnou plyn, s obavami sledujeme cenu elektřiny, potravin, benzínu i nafty. Nepochybně ale i teď spousta politiků u nás i v dalších zemích zvažuje různé „obchodní nabídky“. Možná, že teď nejsou od Rusů, ale jsou třeba od Číňanů, nebo klidně od domácích vykuků, kteří si našli šanci, jak vydělat obrovské peníze na úkor ostatních. Ty nabídky jsou určitě lákavé. Je to ale podání ruky ďáblu. Schröder to udělal a skončil, jak skončil.