Med namazaný na chleba aneb socialisticko-komunistické sliby pana Landovského

Když jsem letos z billboardů poprvé viděl obličej Jakuba Landovského a nad ním velkou nulu, málem jsem se při cestě do práce v autě naboural. Ne, že by mne vzezření pražského kandidáta ČSSD uhranulo, spíš mne vyvedla z míry nula.

Víc toho totiž v autě nestihnete ze známých berousků (lampa veřejného osvětlení ověšená z obou stran kartonem s čísi mordou) při jízdě přečíst. Kdo to je a co se stalo, že nám ho jako nulu kdosi nabízí na volebním tácku a chtěl by, aby byl námi zvolen?

Landovský, že by to byl něčí syn? No ovšem, je to syn svého otce, herce Landovského. Nic víc o něm nevím a tak ta nula nabývá nebezpečně na významu. Pokud bych měl volit někoho, koho neznám, proč bych to měl udělat?

Asi kvůli jeho volebnímu programu. Nu dobrá, tak se na něj podívejme:

MHD pro Pražáky zdarma,

nulový poplatek za psa,

2000 dostupných bytů každý rok,

2500 Kč pro každé dítě na lyžák a školu v přírodě, 

o 10 % méně na složenkách za vodu, plyn a elektřinu.

Tak pěkně namazaný med na volebním chlebíčku jsem už dlouho neviděl. Mám občanku, umím číst a vcelku obstojně mě kdysi na ekonomce naučili počítat, takže netuším, jak to chce syn pana herce zaplatit. Spíš asi ani nechce a nepočítá s tím, že by vyhrál, protože potom by se rozpočet Prahy obrátil vzhůru nohama. 

Po seznámení s jeho prioritami přišel na řadu strejda Google a očekávání, že pan Landovský studoval vysokou klaunovskou v cirkuse Humberto. Omyl dámy a pánové, je to advokát, politolog a vysokoškolský pedagog. Vražedná kombinace, člověk živící se právem a politologií toho o účetní rozvaze mnoho vědět nebude. Možná má ale pejska a nechce se mu za něj platit ušmudlané dva litry.

A tím se dostávám k druhému bodu, proč bych měl Landovského volit. Nebudu platit za něco, co je můj požitek a nechám to zaplatit ostatní. Jak socialistické, jak nespravedlivé. Psa nemám a nevím, proč bych měl ve svých daních přispívat mimo jiné na ty dva uštěkané hajzlíky, co bydlí pode mnou, co kálejí všude a na vše. Naopak, za psí známku bych chtěl dvacet tisíc, aby si to mohl dovolit jen ten, kdo na psa v městě má - vesnice je něco úplně jiného.

Dostupné byty pro Pražáky - to je téměř oxymoron, neboli čistá ptákovina a ještě v počtu dvou tisíců. Dnešní nový byt tři plus jedna začíná v Praze na pěti a půl milionech, když máte fakt kliku. Musíte mít asi 1,3 milionu ve štrosaku a nervy na to splácet dalších třicet let. Landovský má asi někde ušušněno 11 miliard korun na každý rok, aby tyto byty koupil a potom poskytnul jako dostupné, jinak tento bod naprosto nechápu.

Dva a půl litru na dítě na lyžák je to jediné, co by mne zviklalo, kdybych neměl peníze. Já je ale mám a tyhle prachy za dítě dám bez mrknutí oka a socana volit kvůli tomu nemusím.

10% méně na složenkách za vodu, plyn a elektřinu. Nevím, jak vám, ale mne složenky už hodně dlouho nechodí a tak tento bod beru jako pokus o volební vtípek. Kdybych se jím měl zabývat vážně, musel by k těm zmíněným jedenácti miliardám pan Landovský vyčarovat další. 

Vrátím se zpět k mému prvnímu vizuálnímu dojmu o panu kandidátovi. K nule. To je totiž součet důvodů, proč bych mu měl hodit svůj hlas.