Vztahová vazba. Klíč k vztahům a emocím | Horňanský Marek

Vztahová vazba je jedním z nejdůležitějších aspektů našeho života. Ovlivňuje emocionální zdraví, chování a celkovou pohodu. Od prvních okamžiků našeho života až po složité vztahy v dospělosti, hraje vazba klíčovou roli.

V polovině minulého století americkí psychiatri Bowlby a Ainsworthová představili „teorii vztahové vazby“, která zásadně ovlivnila pohled na důležitost primárních pečovatelů, blízkých lidí v životě malého dítěte. Ukázalo se, že zážitek z našich prvních vztahů si přenášíme i do našeho dospělého života. Vztahová vazba proto hraje klíčovou roli v tom, jak se vyrovnáváme s výzvami, jak navazujeme a udržujeme vztahy a jak se cítíme v našem každodenním životě.

„Děti, které zažívají bezpečnou vazbu, se cítí chráněny a podporovány, což jim umožňuje prozkoumávat svět s důvěrou a odvahou ...“ Mary Ainsworth

Ať už jste rodič, partner, přítel nebo někdo, kdo se snaží lépe porozumět svým vztahům, může vám to poskytnout informace a nástroje, které vám pomohou lépe porozumět sobě i ostatním. Díky lepšímu porozumění můžete posílit své vztahy s druhými lidmi a dosáhnout tak větší harmonie ve svém životě.

Víme, že blízké vztahy významně formují naše vidění světa, dávají nám pocit bezpečí a dokonce ovlivňují i ​​nervovou soustavu a schopnost zvládat stres či emoce. Vzpomínání Dr. Bowlby a Ainsworthová hovořili o existenci různých forem vztahových vazeb. Za ideálních podmínek dítě zažívá tvz. „bezpečnou vztahovou vazbu“, kdy matka (nebo jiný primární pečovatel) adekvátně reaguje na potřeby dítěte, je laskavá a je duchem přítomna.

Při „nejisté vyhýbavé vztahové vazbě“ jsou děti vystaveny pro ně stresujícím situacím bez pomoci dospělé osoby. Matka nereaguje dostatečně, a tak dítě po čase přestane vyžadovat její pozornost a podporu. Zůstává se svým problémem a emocemi samy. Na první pohled se může zdát, jak dobře umí zvládat zatěžující situace. Při „nejisté ambivalentní vztahové vazbě“ je chování pečovatele nepředvídatelné, někdy se dítě setká s adekvátní reakcí, jindy ne. Dítě tak může být v životě zmatené a dožadující se adekvátní reakce na jeho potřeby.

Nejproblematičtějším typem vztahové vazby je takzvaná „nejistá dezorganizovaná“. Pečovatelovo chování nemá pro dítě pochopitelný vzorec, a tak i jeho chování vůči pečovateli, pro externího pozorovatele zvláštní. Pro dítě může pečovatel představovat i hrozbu, ale přesto hledá u něj ochranu. Takový model vztahové vazby pochopitelně přináší dítěti velký stres. Často se typ vztahové vazby generačně přenáší. To, jaký přístup zažije ve svém dětství matka (pečovatel), aplikuje i při výchově svého dítěte.

Pokud dítě nezažije ve svém útlém dětství bezpečnou vztahovou vazbu, ve které se naučí regulovat své emoce, důsledky může výrazně pociťovat i ve svém pozdějším, dospělém životě. Dr. Vojtová, která dlouholetě pracuje s traumatizovanými lidmi, k tomu dodává, že traumatizovaní lidé velmi často sahají po různých doplňkových strategiích k vyvážení. Drogy, návykové látky, problémové mezilidské vztahy a různé druhy kompulzivního chování jsou jen jednou z nich. Možnost zažití bezpečné, zdravé vztahové vazby vůbec není samozřejmost. Podle průzkumů ji ve svém raném dětství zažije jen cca 1/3 populace. Co to vytváří za výzvy a problémy v budoucnosti (například v oblasti vztahového života), si můžeme představit.

Od raného dětství, kdy se učíme důvěřovat a milovat, až po složité vztahy v dospělosti, je naše schopnost vytvářet a udržovat zdravé vazby zásadní pro náš osobní rozvoj a štěstí. Naše zkušenosti, prostředí a interakce s ostatními hrají klíčovou roli v tom, jak se naše vazby formují a jak se vyrovnáváme s výzvami, které nám život přináší. Proto je nezbytné investovat čas a úsilí do budování a udržování zdravých vztahů. Pokud se snažíte zlepšit své vztahy, nezapomeňte na důležitost komunikace, empatie a otevřenosti. Pracujte na svých dovednostech v oblasti emocionální inteligence a buďte ochotni se učit z vlastních zkušeností. ... “

_{Attachment theory – typy citových vazeb | Horňanský Marek | obrázek Pixabay.com}