Úzkosti a deprese. Duševní zdraví pod tlakem | psycholog Horňanský

Úzkosti a deprese už dávno nejsou výjimečnou diagnózou. Stávají se každodenní realitou lidí kolem nás. V době, kdy na nás doléhá neustálý tlak na výkon, dokonalost a rychlost, naše duševní zdraví trpí.

V dnešním rychle se měnícím světě se mnozí z nás denně potýkají s pocity úzkosti a melancholie. Přestože jsou tyto emoce přirozenou součástí lidského prožívání, jejich intenzita a četnost se v posledních letech zdají být alarmující. Rychlé tempo života, nepřetržitý příval informací, tlak na výkon a sociální srovnávání – to vše může vyvolávat pocity bezradnosti, osamělosti a strachu.

„Úzkost je bolestivý pocit, který nás varuje před potenciálním nebezpečím, ale když se stane chronickou, stává se překážkou pro náš každodenní život ...“ David D. Burns

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je úzkost a deprese rozšířený problém duševního zdraví, který charakterizují pocity obav, strachu a neklidu. Úzkost může způsobovat fyzické příznaky, jako jsou pocení, chvění a zvýšení srdeční frekvence. Úzkostné a depresivní poruchy mají různou závažnost, od středně závažné až po vyčerpávající a mohou mít značný vliv na každodenní život člověka. Přesto jsou však často podceňovány, degradeovány či jinak znevažovány.

Konkrétně s úzkostí se spojují i ​​fyzické příznaky, jako je pocení, bušení srdce, nevolnost, slabost a závratě. Kromě toho se může vyskytnout hněv, boule v krku, bolesti břicha či potíže se soustředěním a pocity tzv. depersonalizace a derealizace. Zasažený člověk má často problémy s usínáním, protože je zaměstnána úzkostí a vystrašenými myšlenkami. Příznaky se zhoršují zejména před novými stresujícími okolnostmi.

Deprese je také velmi závažné psychické onemocnění, které patří mezi tzv. afektivní poruchy. Během života zasáhne až 15% populace. V popředí je porucha nálady. Přítomny jsou současně stísněnost, sklíčenost, ztráta radosti, volová slabost, ztráta zájmů. Tato duševní porucha se může vyskytovat samostatně, nebo doprovází některá další psychická i somatická onemocnění. Podle WHO (světové zdravotnické organizace), deprese může být dlouhotrvající nebo opakující se.

Člověk trpící depresí, se potýká se značnými problémy v osobním, rodinném, vztahovém či pracovním životě. V nejtěžších případech může (neléčená) deprese vést až k sebevraždě. Tzv. „depresivní epizody“ kterými člověk trpí trvá nejméně dva týdny. Jsou charakterizovány smutkem, ztrátou zájmu nebo potěšení, pocity viny nebo nízké sebeúcty, poruchami spánku nebo chuti k jídlu, pocity únavy a sníženou koncentrací během převážné většiny dne. K dalším příznakům patří nedostatek naděje do budoucnosti, myšlenky na sebevraždu nebo smrt a pocit vyčerpání všech životních sil. Depresivní symptomy mohou vzniknout jako důsledek stresu, který často stojí u zrodu deprese.

„Když se cítíme nejvíce osaměle, často právě tehdy potřebujeme nejvíce spojení s ostatními. Hledání podpory je důležitou součástí uzdravení ...“ Brené Brown

V dnešní době, kdy se deprese a úzkost stávají stále běžnějšími tématy, je důležité si uvědomit, že nejste sami. Mnoho lidí prochází obdobím, kdy se cítí ztraceno, osaměle nebo beznadějně. Klíčem k uzdravení je otevřenost. Nejen vůči svým emocím, ale i vůči hledání pomoci. Stigma kolem duševního zdraví mhohdy brání lidem hledat pomoc, kterou potřebují. Je na nás, abychom toto stigma rozbili. Ať už se rozhodnete pro terapii, podporu od blízkých, nebo změny v životním stylu, každý malý krok směrem k lepšímu duševnímu zdraví je cenný. Pamatujte, že cesta ke zdraví je individuální a každému vyhovuje něco jiného. Být si vědom svých pocitů, sdílet je a pracovat na sobě může přinést osvobozující pocit naděje a síly. Každý z nás má moc změnit svůj příběh.

_{Úzkosti, deprese a duševní zdraví | Horňanský Marek | obrázek Pixabay.com}