Mindfulness síla přítomného okamžiku | Marek Horňanský

Mindfulness přístup k životu je asociován s vyšší úrovní spokojenosti, přívětivosti, vitality, sebevědomí, empatie, pocitu nezávislosti, kompetence a optimismu ...“

O popularizaci pojmu mindfulness se zasloužil John Kabatt Zinn (americký profesor medicíny), který chtěl zpopularizovat vědomosti získané z dávného budhistického textu abidhammy. Vytvořil proto školení, na kterém se lidé naučí techniky z dávných textů pro snížení stresu, deprese a úzkostí. Díky tomu se mindfulness začala více zkoumat a dostávat do povědomí nejen pacientů, ale hlavně akademiků.

„Štěstí je dostupné. Stačí se zastavit a být přítomný ...“ Thich Nhat Hanh

Na území České republiky se za rozvoj všímavosti nejvíce zasloužil psycholog Mirko Frýba, který rozvíjení mindfulness doporučoval pro zvládání těžkých fází života, jako tomu je v budhistickém systému. Mindfulness se popularizovala i v rámci protokolů a postupů při sebepéči. Lidé pečovali o svoje zdraví již od ranných počátků lidstva. V dnešní době zažívá vysokou popularitu jak v profesionálních kruzích od vědců až po psychology a lékaře, tak i v běžné laické veřejnosti. Je to mimo jiné zapříčiněno častou medializací v rámci různých témat ke zlepšování zdraví (wellness) a v aktuální seberozvojové literatuře. Jelikož se slovo mindfulness v médiích často používá jako zastřešující pojem zjednodušující toto téma na úroveň meditační techniky ke zvládnutí stresu či úzkosti.

Mindfulness se v češtině překládá jako všímavost, bdělost, bdělá pozornost. Jde o schopnost, kterou v určité míře disponuje každý člověk, nezaujatě pozorovat a vnímat tělo a hlavně myšlenky, poté sledované afekty přijímat v přítomném okamžiku bez hodnocení. Podle buddhistické filozofie, z jejichž základů mindfulness vychází, se přemýšlením, domýšlením a představami člověk vzdaluje od stavu všímavosti. Pokud je tedy proces rozvíjení mindfulness praktikován pravidelně a po dobu až několika let velice intenzivně, člověk se postupně od-identifikuje od svých psychických a fyzických pocitů v mysli, které jsou identifikovány a sledovány s povzdálí.

S pokračující popularizací mindfulness se vědci začali zaměřovat nejen na psychosociální aspekty fenoménu, ale i na vysvětlení všímavosti z fyziologického hlediska. Díky neurozobrazovacím studiím je již obecně akceptováno, že mindfulness meditace podporuje jak anatomické, tak i funkční změny v našem mozku. Předpokládá se, že mindfulness meditace působí na třech úrovních - na kontrolu pozornosti, regulaci emocí a sebepozorování. Jedná se o kognitivní schopnosti, které se dají rozvíjet pravidelným cvičením. Zlepšení v těchto oblastech bylo mimo jiné pozorováno na funkčních i strukturálních změnách v mozku.

Cvičení krátke meditace: Posaďte se na židli. Chodila položte celou plochou na zem. Zavřete oči nebo jen přivřete víčka. Zaměřte pozornost na váš dech, jak proudí dovnitř a ven z vašeho těla. Pozorujte svůj dech. Není třeba abyste svůj dech nějak měnili, jen nechte tělo, ať samo přirozeně dýchá. Všímejte si neustálých změn. Se zájmem zkoumejte, co se děje právě teď. Po nějaké chvíli může něco odvést vaši pozornost pryč. Když si toho povšimnete, zjistěte co vás rozptýlilo a jemně ale vytrvale přivádějte pozornost zpět k dechu. Jádrem meditace je všímat si, co se děje v přítomném okamžiku. Po nějaké chvíli se může mysl zklidnit jako hladina tiché studánky, nebo ne :-) I když dosáhnete klidu, bude to nejspíš pomíjivé. Ať už se stane cokoliv, jen to nechte být právě tak, jak to je. Po minutě (nebo delší době) otevřete oči a rozšiřte pozornost i na své okolí ...

_{Mindfulness síla přítomného okamžiku | Horňanský Marek | obrázek Pixabay.com}