Časový guláš, aneb jak zkazit dobrý seriál

Cestování časem. Oblíbený to motiv fanoušků a autorů sci-fi. A častý ničitel jinak dobrých příběhů. !!! Pokud sledujete nebo plánujete sledovat seriál The Flash, rozmyslete si, zda chcete tento článek číst. Jsou tam spoilery. !!!  

Superhrdinský seriál Flash na motivy DC komixů se rozjel nádherně. Zajímavé postavy, herec, který umí víc než pár výrazů, a vcelku pěkný příběh. Nebo jsem si to alespoň myslel. Jenže pak vyšlo najevo, že do toho přimíchali i nějakou tu cestu časem. Už tehdy jsem začal tušit pohromu. Ne snad pro hlavního hrdinu nebo některé z jeho přátel, ale pro seriál jako takový. Cestování časem je věc příběhově značně ošidná, a snad až na jednu výjimku jsem nikdy nezažil, že by byla zapracována do děje dobře. A když říkám dobře, tak myslím především konzistentně, tak, aby v každém okamžiku fungovala stejně a hlavně nebourala logiku.

Existuje několik teorií, jak se vypořádat se změnami v minulosti tak, aby zároveň byla zachována alespoň základní logika. Ačkoliv já osobně jsem zastánce pouze jediné, nemám v celku problém akceptovat příběh, který vzal za svou jinou. Jenže problém je, že filmy, knihy, komixy a všelijaká jiná díla vás ještě napadnou, se většinou žádné teorie nedrží. Splácají jich dohromady několik, přihodí k tomu pár logických paradoxů a blbin a tváří se jako by přišli s bůhví čím.

Konec ale s obecným tlacháním. Pojďme se podívat konkrétně na výše zmíněný seriál. Hned na úplném začátku v něm dojde k cestování v čase. Divák se to sice nedozví, ale příběh s tím počítá. Neměl jsem s tím problém. Až do půlky celé série jsme o tom nevěděli, ale hlavně, ona cesta časem byla zapracována dobře, bez jakýchkoli logických lapsů.

Pak se objevila druhá cesta časem. Už tam to lehce zaskřípalo, protože ačkoliv se náš hrdina vrátil zpátky sotva o den, z nějakého záhadného důvodu se sloučil se svým minulým já. Což neodpovídá tomu, jak cesta proběhla na začátku seriálu. Správně by se měl hlavní hrdina po dobu následujícího dne (nebo minulého dne, chcete-li) vyskytovat ve dvou verzích, a ideálně by neměl nic měnit. Ale budiž ještě se to dalo překousnout. Když totiž člověk tenhle lapsus přenesl přes srdce, dál už vše zas probíhalo logicky a změny v čase, kterých se hrdina dopustil, měli adekvátní následky.

Absolutní průšvih nastal v posledním dílu. Opět náš hrdina cestoval do minulosti. Opět ho všichni varovali, aby se pokud možno vyvaroval změn v čase (pomineme-li tu jednu, kvůli které celou cestu časem plánoval). A připravovali ho na to, že to co plánuje provést pravděpodobně změní budoucnost, takže až se vrátí zpátky, bude všechno úplně jinak, než má. A že si to pravděpodobně ani neuvědomí, protože i jeho paměť se změní.

Ne, ani v tomto bodě ještě nenastala chyba. Hrdina nakonec onu změnu neprovede a vrátí se do svého času, kde se nic nezměnilo, jelikož minulost zůstala nedotčená. Hrdina se svým záporákem se utkají, hrdina téměř prohraje a pak to přijde.

Náš milý záporák je totiž z budoucnosti. A jeden s hrdinových přátel je jeho pra-pra-pra-pra předek. Když to vypadá, že náš nemilý úhlavní nepřítel vyhraje, jeho předek spáchá sebevraždu. A v tom je právě ten průšvih. Právě tenhle okamžik nastolil obrovitánský logický paradox, někdy taky nazývaný Paradox Praotce. Hlavní záporák totiž byl strůjcem původní změny v čase, díky které se celý děj seriálu odehrával tak jak se odehrával.

Jestliže se tedy náš záporák nenarodil, nemohl by provést onu původní změnu v čase. Události, které vedly k sebevraždě jeho předka, by nenastaly. Tudíž by se vlastně záporák narodil. Jenže pak by vlastně tu změnu provedl, že? Takže by se jeho předek zabil. Ale pak by se záporák nenarodil. A tak bych mohl pokračovat do nekonečna.

 Nádherný příklad logického paradoxu, kdy se točíme v kruhu, ze kterého nelze odejít. Bohužel pro mě je to ale zároveň zkažený příběh celého seriálu.