Řecký falus

Soukromé perverzní iluzionistické seance jsou již dávno veřejným tajemstvím.

Je ilusionismus jen neškodnou zábavou? Mohl by být, kdyby neexistovala i temná strana ilusionismu. Vše se dá zneužít a pokud přijde zajímavá finanční nabídka od štědrého sponzora, kdo by odolal? Již od 19. století jsou v britské a americké literatuře popsány pokusy o využití ilusionismu při kriminálních deliktech, zejména bankovních loupežích a krádežích vzácných uměleckých děl.

Méně extrémní formou ilegálního ilusionismu (II, čti aj aj) jsou soukromé večírky, jejichž vyvrcholením je Řecký falus, neslýchaně zvrhlé, ale také nesmírně propracované iluzionistické číslo. Autorem performance, kterou jsou nyní prokazatelně schopni předvést jen dva iluzionisté na světě, je soluňský rodák Nikos Thermaikos, jenž na svém životním čísle pracoval třináct let.

Thermaikos uměl výborně číst myšlenky a na tomto základě postavil Řecký falus - věděl, jak vytvořit hmatatelnou iluzi jakékoliv lidské představy, ať byla sebebizarnější. Navíc své umění dokázal prodat: jedno představení obnášelo honorář milion amerických dolarů. Peníze mu ovšem nepomohly proti závisti, protože se stal obětí konkurenčního boje. Dlouho se soudilo, že Thermaikos v roce 1984 beze stopy zmizel (což v případě iluzionisty působilo značně komicky), ale po dvou letech od údajného zmizení se ukázala děsivá skutečnost - Thermaikos byl zavražděn členy The Wisdom Clan ve věku pouhých třiatřiceti let.