Tváří se Josef Dobeš jako raněná laň? Aneb Pepo, už tě to zas bere?

Média přinesla v minulých dnech informace o brožuře pro učitele, která je plná zajímavých nápadů, jak zvládnout neukázněné děti ve škole. Radí jim například, že se mají tvářit jako raněná laň nebo zvolat „Pepo, už tě to zas bere?“ či odejít ze třídy, když jde už opravdu do tuhého. Co dodat, snad jen to, že se jedná o další špás ministerstva školství za peníze daňových poplatníků. Kdo se totiž někdy postavil třídě o třiceti žácích – nejlépe v pubertálním věku, tak ví, o čem je řeč. Na to nedokáže připravit žádná příručka.

Ministr školství Dobeš si však příručku chválí a považuje ji za užitečnou. Možná hovoří z vlastní zkušenosti. Je tedy dost dobře možné, že k tomu, aby dostal ministerské křeslo, použil na své spolustraníky ve Věcech veřejných pohled raněné laně. A stejně tak pravděpodobně postupoval, když premiéra Nečase přesvědčoval o nutnosti rozvážet státní maturity stěhovací firmou za desítky milionů korun. A pokud byl snad pan premiér proti tomuto bezhlavému utrácení, odešel ministr Dobeš z jeho kanceláře, aby si „zachoval svoji tvář“, tak jak brožurka radí učitelům.

Autoři příručky pravděpodobně žijí v domnění, že dnes na našich školách učí již jen úplní tupci, jinak si nedokáži vysvětlit pasáž, kde se učitelům podrobně vysvětluje, co lze považovat za krádež.

Uvedená knížečka se jistě stane bestsellerem, bohužel spíše pro svoji absurditu, než kvalitu. Lidé si jistě udělali názor sami, a stejně tak pedagogové. Osobně si myslím, že by měli odborníci z ministerstva školství sepsat příručku pro samotného ministra Dobeše. Mohla by nést název: „Může pohled plaché laně nahradit chybějící koncepci ministerstva školství?“