Představte si, že jste uklízečka nebo kuchařka ve škole. Pobíráte nějakých osm tisíc korun hrubého, žijete sama v nájmu, za prací dojíždíte každý den autobusem a ministerstvo se rozhodne, že ještě pořád berete hodně. Za ty peníze se vám ani nevyplatí do práce vstávat, protože jimi pokryjete sotva základní životní potřeby. To, co jsem nyní popsal, není žádná sci-fi, ale realita situace českého školství.
Nekoncepční řešení ministra Dobeše považuji za vrchol neúcty a opovrhování nepedagogickými zaměstnanci škol, kteří jsou nepostradatelnou součástí fungování celého systému školství. Nejprve ministr totiž striktně rozdělil prostředky na platy pedagogů a nepedagogů, čímž přidělal problémy školám a nyní chce zase vše vrátit do starých kolejí. Tedy peníze na platy těchto dvou skupin opět sjednotit do jednoho balíku.
Nepedagogové tímto krokem od začátku letošního roku pobírají nižší platy než nízké, za které se nedá uživit. Copak to pan ministr nevidí? Jedno řešení bych pro něj měl. Ať zastaví kolos projektu státních maturit a nevyplácí za ně odměny svým podřízeným. Pak se ihned mohou tyto ušetřené prostředky přesunout k lidem, kteří jsou maturantům kolikrát nejblíže. Ke školníkům, kuchařkám, uklizečkám a dalším pracovníkům škol, jejichž práci považuji za stejně důležitou jako práci učitelů.
