Poľský Mikulov - Zelená Hora a poľský Paríž - Štetín

Do Poľska za vínom? A prečo nie? Veď o poľských "vinohradníkoch - polárnikoch" a ich úspechoch sa v odborných časopisoch píše stále viac a viac. 

Najprv v tomto článku navštívime najznámejšie poľské vinohradnícke mesto - Zelenú Horu (Zielona Góra), situované na juhozápade až západe Poľska, a po ňom sa vydáme na severozápad - do Štetína.

Do Zelenej Hory prichádzame z Poznane a po ceste sa zastavujeme pri mestečku Świebodzin, pri ktorom bola v r. 2010 postavená v tom čase najvyššia socha Ježiša na svete (33 metrov), ktorá o 3 metre prevýšila známejšiu sochu v Rio de Janeiru. Už v r. 2011 ju však prekonala iná socha Ježiša - v Peru - o 1 meter.

Patrón vinohradníkov v Zelenej Hore. 

Zelená Hora pôsobí ako ospalé mestečko, ale počet jej obyvateľov presahuje 100.000 a s Gorzowom je jedno z dvoch hlavných miest Lubušského vojvodstva. Názov vojvodstvu dalo mesto Lubusz, nem. Lebus, ktoré leží na ľavom brehu rieky Odra, ktorá tvorí hranicu medzi Poľskom a Nemeckom, a teda leží v Nemecku, konkrétne v Braniborsku. Lubusz v stredoveku bol najväčším mestom celého regiónu.  

Touto uličkou stúpame k Vínnemu vrchu a k jediným dvom vinohradom v oblasti Zelenej Hory, ku ktorým sme sa dopátrali. 

Vínny vrch.

PÁR VYBRANÝCH ZAUJÍMAVOSTÍ O POĽSKOM VINOHRADNÍCTVE:  

„Dějiny vinařství v Polsku ovlivnila už Velká Morava. Podepsala se na prvních pokusech vysadit révu v okolí Krakova a ve východní části polského území. Rozhodující ale byly vinařské aktivity klášterů, zejména řádu cisterciáků a benediktinů. Vrcholným obdobím rozvoje pak bylo 15. století, éra panování krále Jindřicha IX. Následná změna klimatu doprovázená sérií přírodních pohrom (záplavy, krupobití, kruté mrazy) byla pro vinohradnictví v Polsku těžkou ranou. Zkázu dovršila okupace švédskými vojsky v roce 1631.

Ale kolem roku 1800 již bylo v Polsku 700 ha vinic.

V 19. století bylo pěstování révy na doporučení vrchnosti opět omezováno, neboť kvalitnější víno se dováželo z Čech, Moravy, Slovenska a Uherska. Konkurentem vína se navíc stalo pivo a tvrdý alkohol. Přesto na západě Polska úspěšně hospodařili němečtí vinohradníci až do konce druhé světové války.

Zielona Góra je dodnes nejvhodnější polskou oblastí pro pěstování révy s potenciálem výsadby až 200 ha vinic.

U městečka Jelenia Góra, jižně od Wrocławi, leží největší polský vinohrad. Na souvislé ploše 20 ha jsou vysázeny převážně módní odrůdy, např. Cabernet Sauvignon, jimž však chladné klima příliš nesvědčí.

Vinařský region Podkarpatí (50 ha vinic) dělí Dukelský průsmyk a pouhá stovka kilometrů od vinohradů východního Slovenska. Polským hroznům nechybí slunce, zato zimní mrazy bývají zničující.

Celková rozloha polských vinic zatím představuje 155 ha, vinohradnictví a vinařství se věnuje       1 900 osob.“

Zdroj: http://www.winnica.golesz.pl/mista.html

Vínny vrch, Zelená Hora.

„Samostanou kapitolou v dějinách "polského" vinařství byli rozsáhlé vinice v okolí dnešní Zielonej Góry v Dolním Slezsku. V polovině 19. století, kdy tato oblast patřila Německu, se zde nacházelo cca 2000 ha vinohradů. Byla to jedna ze známějších německých vinařských oblastí. V šedesátých letech 20. století mizí ze zdejších strání poslední keře révy vinné. Drží dokonce slavný primát - roku 1826 založil v Zielonej Górze podnikatel Grempler první německý závod na výrobu sektů šampaňskou metodou. Po odsunu německého obyvatelstva dochází v okolí Zielonej Góry k celkovému úpadku vinohradnické a vinařské tradice.

V šedesátých letech mizí ze zdejších strání po slední keře révy vinné.
Dnes je v celém Polsku asi jen 50 ha vinic (iné údaje hovoria o 155 ha), o něž pečují většinou nadšení amatéři. Situace se však může v nejbližších letech zásadně změnit, neboť rok od roku přibývají další a další neohrožení vinohradníci. Vzniká tak paradoxní situace - zatímco u nás je nová výsadba zakázána, v sousedním Polsku rozvoji vinařského odvětví nikdo nebrání.

Novým polským výsadbám sice nikdo nebrání, ale jeden zásadní problém, který může celé vinařské obrození ohrozit, se přece jenom objevil. Podle předpisů EU lze v nových výsadbách, kde se pěstuje víno pro komerční účely, používat pouze odrůdy zapsané v oficiálním seznamu uznaných odrůd. Takový seznam však v Polsku již delší dobu neexistuje a tato nepříjemná skutečnost může mít nepříznivý dopad i na podnikání nejznámějšího polského vinaře Romana Myšliwiece, jehož živí prodej sazenic z vlastní révové školky (neregistrované odrody). Polsko sice mělo možnost požádat EU o deseti až patnáctileté přechodné období, v němž by státní seznam povolených odrůd vytvořilo, na rozdíl od Dánska, kde se rovněž začalo vinařit, však tuto šanci promarnilo. Ten to zapeklitý problém by snad měl být dodatečně řešitelný, zatím však visí nad budoucností polského vinařství otazník.“

Zdroj:

http://www.winnica.golesz.pl/polar.html

https://dromedar.zoznam.sk/cl/11161/1744123/Chodnikom-vinic-slovensko-polskeho-pohranicia

V uličkách Zelenej Hory.

Staré námestie - centrum Zelenej Hory.

Štetín - poľský Paríž...:

Štetín je hlavným mestom Západo - Pomoranského vojvodstva. Aj keď je námorným prístavom, neleží priamo pri mori, ale tesne pred ústím rieky Odry do Baltského mora. Má niečo cez 400 tisíc obyvateľov a v minulosti nepatril len Poľsku, ale dlho aj Prusku, Nemecku, a pred tým aj Švédom, Rusom... a dokonca aj Československu, teda jeho časť, a to v rokoch 1919 - 1956, ktoré ho získalo v rámci kompenzácie po 1. sv. vojne. Svojej časti sa Českolovensko vzdalo v r. 1956 výmenou za územie v Krkonošiach, v Sliezsku, a v slovenských Pieninách, o celkovej rozlohe 3,7 km4. 

Zatiaľ to na Paríž nevyzerá, ale nechajme sa prekvapiť. 

Improvizovaný "balkón".... Sušič na prádlo a zároveň držiak na muškáty.

Štvrť plná bulvárov v širšom centre mesta: 

Táto štvrť je turistami zvyčajne opomínaná, lebo netvorí centrum mesta, kde sú koncentrované najznámejšie pamiatky mesta, aj keď centrum Štetína bolo v 2. sv. vojne do značnej časti zničené, takže nie je to kompaktné staré mesto. Toto ale môžeme v Štetíne obdivovať v tejto štvrti, ktorá vojnu prežila bez väčšej ujmy. Vzorom pre jej výstavbu bol (ten) Paríž (po česky: tá Paríž).   

Z ďalších štvrtí širšieho centra:

To by mala byť vysoká škola námorníctva.

Centrum:

Dve z troch najnámejších pamiatok mesta - vľavo - neskorogotický kostol sv. Petra a Pavla a vpravo - zámok pomoranských kniežat z 15. storočia. 

Vľavo je budova Štetínskej filharmónie z r. 2015, ktorá získala prestížne architektonické ocenenie - najkrajšia moderná stavba EÚ roku, a vpravo je kostol sv. Petra a Pavla.

Námestie sv. Petra a Pavla s filharmóniou.   

Katedrála sv. Jakuba - druhá najväčšia katedrála Poľska; aj keď sa to na prvý pohľad nezdá. Vnútrajšok však veľkosťou človeka prekvapí ak aj výška veže pri pohľadoch zhora. 

Pohľady z katedrály:

Spojenecké bombardovanie v 2. sv. vojne zničilo 70 % mesta. Vrátane renesančného zámku pomoranských kniežat (vpravo), ktorý sa však podarilo obnoviť.

Za zámkom je vidieť rieku Odru a úplne vzadu Baltské more, Štetínsky záliv.  

Na fotogradii vpravo hore je vidieť časť štvrti s bulvármi, ktorej bola venovaná predočlá stáť článku.  

Promenáda pri rieke Odra.

Súvisiace články:

- Poznaj Poznaň. A Kopernikovu Toruň.

- Osvienčim a Brezinka. Plus LODŽ, jej geto a poľský prístup k Židom: https://blog.sme.sk/burkert/cestovanie/opominana-ale-fascinujuca-lodz-polsky-pristup-k-zidom-osviencim-a-brzezinka-a-preco-sa-to-stalo

- Vroclav a Lodž: https://marcelburkert.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=790287

- Varšava: https://blog.sme.sk/burkert/cestovanie/varsava-varsavsky-a-pravy-prazsky-maraton-2011

- Kde zastal čas. Krakov - židovská štvrť: https://blog.sme.sk/burkert/cestovanie/kde-zastal-cas-krakov-zidovska-stvrt

- Krakov a Sofia: https://marcelburkert.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=489362