Dobrý den Marcelo, díky za Váš článek. Sedí to, jak jinak, vždycky to vystihenete přesně.

Mám vlastně k tomu jen jednu věc - ať už si o vlastních rodičících někdy myslíme různé věci, hodně zlé věci, nechápeme je a bolí nás, co svým dětem udělali - nikdy bychom o nich neměli psát a mluvit zle. Je to jak kdybychom psali zle o těch dětech...bohužel a nebo možná i bohudík - sebehodnota dítěte se utváří právě od toho, jak jsme my dospělí koukat na jejich rodiče. Tedy ano, "tvoje máma udělala věci, který se stát neměly, který rodiče svým dětem dělat nemají, ale to neznamená, že je tvoje máma špatná. Možná prostě jen nevěděla, neuměla, nechtěla. Víme ale jistě, že jsme moc rádi, že tvoje máma, protože nebýt jí, nebyl/a bys ani ty..". Nějak jsem měla potřebu to napsat, možná pro Vás první odstavec, možná kvůli Vašemu manželovi. Možná taky kvůli sobě ;) Myslím si, že největší pěstounský majstrštyk je právě přijmout dítě i s jeho rodiči...klobouk dolů před každým, kdo to dokáže.

Děkuju za reakci. Momentálně s tím hodně bojuju. Chápu, že jsou lidé, kteří nedostali lásku a nenaučili se být rodiči, ale pokud se s nimi nepracuje, pokračuje to dál do další generace a pořád dokola. Ano, dětem zvládám opakovat, ať namalují mamince obrázek a že je má ráda, ale osobně mám chuť někde bokem jí nafackovat, aby se probrala.  Určitě to znáte.

Má to smysl! Určitě, ale je to neuvěřitelná řehole.. Pokuste se vydržet!  MB

Děkuju. Kdyby si člověk mohl být jistý, že to co dělá je to správné ... ach jo.

Marcelo, má to smysl, a velký

V článku je několikrát použit výraz "deprimovaný". Opravdu ty děti trpí depresemi? Nebo měla autorka na mysli deprivaci? Podle popisu ano. Pak je správný výraz "deprivovaný".  Nejedná se o neškodnou pravopisnou chybu, ale o záměnu odborných pojmů, které zaměnitelné nejsou.

Máte pravdu :-)

Hlásím, že je opraveno. Díky.

Jo, to je jiný kafe (a roláda) 

A třeba tyhle dvě byste si dokázala nechat na stálo? 

(jen to pižamo, diagózy a bombon si opravte )

Jsem ráda, že to nemusím ( zatím) řešit a doufám, že se vše spraví.

Vida...pokaždé se něco přiučím...vzhledem k sebeuspokojování jsem nejspíše deprimovaný :)) Dítě jsem ofc dlouhodobě ;)

Víš, to je o dětech. Ne o nedospělých dospělácích. Nepředpokládám, že jsi v první třídě masturboval ve škole při vyučování a nebo že by si se schválně řezal nožem do zápěstí ... Jestli jo, tak si se z toho celkem obstojně vyhrabal.

Ne snad, ale určitě!

No dobře, budu věřit.

Děkuju.