Tak tedy seriózně - O prezidentech

Zkus něco seriozního, tam se pozná, jestli neztratíš nit, radí mi. Myslíš jako o politice? Třeba. Víš, že jí moc nerozumím. Hele, umíš vyjmenovat všechny naše prezidenty?  Asi jo, Tomáš Garrique Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha,Klement Gotwald, Antonín Zápotocký,Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Gustáv ... Tak dobře.  

Pamatuju si poslední volbu Gustava Husáka. Seděli jsme ve třídě, v školním rozhlase jsme poslouchali strašně dlouhý projev z parlamentu a poté, co byl jednomyslně zvolen, jsme s naší třídní učitelkou nadšeně tleskali. Bylo mi divné, že se poslanci opravdu zdají být jeho vítězstvím překvapeni, když ho museli předpokládat, byl přece jediným kandidátem.

Měla jsem ráda p. Havla a to nejen proto, že mi přišlo jasné, proč právě on byl ideálním prezidentem po osmdesátém devátém. Pamatuju si tu dobu, bylo mi šestnáct a já se pomalu dozvídala, co za zvěrstva se tu páchalo. Už nikdy víc mi tenkrát přišlo naprosto samozřejmé a taky jsem věřila, že  Pravda a Láska musí zvítězit.

Stejně logické mi přišlo, když se dalším  prezidentem stal p. Klaus. Potřebovali jsme ekonoma, vystupoval sebejistě, dobře mluvil. Žrala jsem mu to. Byla jsem na mateřské a najednou byl vyrovnaný rozpočet stejně důležitý jako láska, ne-li chvílemi důležitější. Je mi líto, že to musím napsat, ale i to patří k zrání …

V roce 1999 jsme pana prezidenta potkali na parkovišti před sportovní halou. Okolo něj hora chlapů a naše šestiletá dcera ho poznala, vytrhla se mi, zakřičela „ Pane prezidente“ a běžela k němu. Podal jí ruku a pronesl něco moudrého. Tenkrát byla strašně hrdá, dneska jí to nesmíme připomínat.

Volební kampaň jsme sledovali.

Jana Bobošíková dokázala, že ješitnost, arogance a absence sebereflexe není výsadou pouze mužů.  Vladimír Franz ukázal, že člověk může kandidovat z recese a že je škoda, když se recese změní na parodii. Jan Fischer si podřezával větev v přímých přenosech, a předvedl nám pád, stejně tak jako Přemysl Sobotka. Pan Přemysl ovšem prohru ustál, zatímco p. Jan ne. Taťana Fischerová a Zuzana Roitová přidaly noblesu a slušnost a mile mě překvapil Jiří Dinstbier, hlavně poté …

Pan Miloš Zeman trpí ztrátou paměti, proto se beze studu postaví před nás občany.

Volila jsem a volit budu p. Karla Schwarzenberga. Líbí se mi, co o něm říká jeho žena. Souhlasím s většinou jeho názorů. Líbí se mi jeho smysl pro humor, který vystihuje, ale neuráží. Je prvním pravicovým politikem, kterého volili mí rodiče.

To, jak mu stoupal počet hlasů, bylo napínavé. Měla jsem pocit, že jsem něčeho součástí.


To, jak zpíval hymnu, mě dojalo.

IDNES.17.1 – Žáci se zlobí: Klaus mladší parodoval Schwarzenberga – být to můj syn, jednu mu vrazím.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marcela Tobiášová | sobota 19.1.2013 11:41 | karma článku: 16,57 | přečteno: 773x
  • Další články autora

Marcela Tobiášová

O pinďourech a pipinkách

4.6.2018 v 10:38 | Karma: 34,71

Marcela Tobiášová

Už jsi máma?

25.4.2018 v 8:19 | Karma: 34,62