- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nevím co říct, tak raději mlčím a snažím se být vděčný za každou minutu, co smím být se svými blízkými
Ach jo, taky hladím ... Psala jsem , že letos je to dovný rok ... Odchází strašně moc mladých lidí ... Vždycky si říkám, že už přece dýcháme ... Naposledy jsem byla v kostele s dětmi ze školky, chodí se koukat na Ježíška ... Zapálila jsem svíčky, slíbila jsem si , že půjdu na mši ... Marcelko , začala jsem číst Andělé v mých vlasech... První jsem četla schody do nebe a vztekala jsem se ... Je mi to líto a hladím, každý den se s tím potkávám a říkám, že už to musí přestat. Malé nádherné dítě, které spinká je Boží dar. Pohlaďte jej za mě :-) Hladím a hladím a hladím ....
Děkuju. Malého hladíme v jednom kuse, je to nejvíc mazlené dítě na světě .
já myslím - že spíš výkřik, bohužel.
Karma. A tiché, téměř neznatelné pohlazení.