Tady není s čím nesouhlasit. Další z dobrých změn. adoptované děti o sobě musí vědět, že jsou adoptované. Žadatelům se vysvětluje, proč je to pro děti důležité. My -  pěstouni zajišťujeme info o bio rodině a píšeme do knihy života vše, co je známo.

vím, že tomu tak není ( směr Norsko). Já byla např. na školení holandských profesionálů, kde je jeden z nejmenších počtů odebíraných dětí vůbec, byla jsem na debatě se slovenskými úředníky... S norskými fondy je to složitější a čerpat jsme je začali ještě před příchodem p. Marksové, takže ta v tom prsty určitě nemá :-). Je špatné, že debaty o tom,co by u nás mohlo hrozit, zastírají velice závažný problém a to to, co se u nás děje. Už existuje dost kazuistik a možnost porovnání jak se vyvíjí dítě a jeho život pokud je v péči PPPD a nebo v ústavu. Šance vrátit se do rodiny z PPPD je mnohem větší než z ústavu a dítě je navíc mnohem méně poškozené. U nás momentálně probíhá téměř každodenní styk a jsem to já, kdo říká musíte zabrat a zvládnout to, ty holky vás potřebují. Mrkněte na počet dětí v ústavech, na papír, který v porodnici narve socka nemocnice matce - nesouhlas s PPPD a souhlas s kojeňákem, koukněte na obvyklou praxi Klokánků, kam rodiče dávají děti opakovaně a když mají chuť, tak si je vezmou a za nějaký čas je tam zase odvedou... Svinstva se tu děje pořád dost.

Hezký letní den jsem vzal i na sebe a přeji ho taktéž. Děkuji za článek, milá autorko blogu, a kolegyni autorce také děkuji za nahlédnutí do nitra TAKÉMATEK!

děkuju a zdravím

Mam tu cest jednu pestounku mit za kamaradku. Je to uzasny clovek, ktery tem miminkum dava spoustu lasky, objeti, proste vsechno to, co ta miminka na zacatku potrebuji, aby si do zivota nesla co nejmene negativnich nasledku. Vetsinou "matky" nechaji dite hned v porodnici, ze jej nechteji. Za tyden po vyrizeni vsech formalit muze jit dite do prechodne pestounske pece (dostava lasku a vse potrebne hned od zacatku) a mezitim socialka zjistuje vsechny mozne rodinne vazby, jestli si nekdo nechce miminko vzit. Matka az po ukoncenem sestinedeli (aby uz mela uklidnene hormony) jde podepsat papiry, ze dite je volne k adopci. Nebo taky nemusi, muze se rozmyslet a dite si vzit zpet. Nebo jen nepodepise papiry k adopci, dite pak muze jit do dlouhodobe pestounske pece (coz uz mne prijde jako totalni pokrytectvi ze strany dane matky). Deniky s fotkami se vedou u kazdeho miminka. I mne ti mrnouskove vzdy prirostou k srdci, co teprve pestounum. Je to sice prace, ale bez te velke lasky k detem to delat opravdu nejde. Ano, je za to regulerni plat, ale k tem miminkum se vstava v noci, neni to osmihodinova smena. Kdyz si ten plat prepoctete na hodinovou mzdu, vyjde vam smesna castka. Navic tato prace ovlivnuje chod cele rodiny, praci si nosite domu. Bez lasky se ta prace delat neda. V Norsku je asi diametralne odlisna situace, co se ohodnoceni tyce, tam verim, ze z toho udelali byznys, v CR urcite ne.

Mezi povinnosti pěstouna patří např. to, že musí umožnit dítěti styk s příbuznými min. 1x za čtrnáct dní. Já osobně neznám jediného pěstouna, který by si komplikoval život a dítě proti rodičům naváděl.Je pro nás nejjednodušší s příbuznými vycházet, hlavně je to nejlepší pro dítě. Takové dětátko, které vycítí, že bojujeme s jeho rodiči nám dokáže pěkně zavařit. na druhou stranu - jsme schopni posoudit, zda setkávání dítěti ubližují a pak můžeme všichni, my, rodiče, dítě, využít odbornou pomoc. Pokud rodič opraví to, proč mu bylo dítě odebráno, má cestu jak se k němu dítě vrátí. Pěstouni to nesmí brát osobně - proto se mluví o profesionálech. Já sama mám v poslední době pocit, že se vše dělá pro rodiče a děti se ztrácejí. Nemohla bych být tím, kdo rozhoduje, zda je správné předat třeba pětileté dítě otci, kterého nezná a nikdy nevidělo ( např. byl ve vězení)  a které vyrůstalo v jiné rodině, zvyklo si na sourozence, má tam " mámu, tátu, dědu...". nedokázala bych ani říct, jak dlouho má trvat zvykání dítěte atd... tyhle věci jsou vždy složitější, než se na povrchu zdá.

V ČR se dávají děti do ústavů, kde žijí celé roky....Ale protože je matka chodí párkrát do roka navštívit - "projevuje zájem" a rodí další a další. Pořád mají být v ústavech, jak dlouho a má se očekávat, že zrovna o to 5. nebo 6. nebo 7. se postará jinak ? Pokud je matka drogově závislá a porodila několik dětí, že babička už nezvládá se o ně postarat, mají být v ústavu než soud rozhodne, že může do adopce a to třeba 11 měsíců ?

Ty děti mají mít nárok na zdravý vývoj v rodině a ne deprivaci v ústavu.

Tak pod Vaši petici či jiný způsob zviditelnění, se mileráda podepíšu. Jsem velkým fandou přechodné pěstounské péče o to více, že vím, že já osobně bych nezvládla finále, tedy předat dítě, se kterým bych nedokázala se nesblížit. O to větší máte mou úctu, respekt a podporu Vy, kdo to dokážete a máte okamžitě připravenu svou náruč, lásku, čas, pozornost a péči pro děťátko další.

Ano, to je přesně ten problém ... zvažovala jsem tu možnost, ale obávám se, že b mi děcko pak nikdo z náruče nevyrval.. Smekám přede všemi.