O pinďourech a pipinkách

Jestli Zbojníka poté, co přišel k nám, něco zmátlo, tak to, že žena(já) má stejná práva jako muž(můj). Tedy, že mám svoje peníze, řídím auto, přepínám televizi a rozhoduju o tom, co budeme dělat.

V hlavě měl jasně dané, že holky si nehrají s autíčky, nepijí z modrého hrnku, nemají svůj rybářský prut a nenosí kraťasy.

„ A ty tetu netrestáš, když je drzá?“ vyptával se Jardy poté, co jsem předvedla jemnou scénku na téma Potřebujeme vymalovat a Nic neděláš.

Málem mu vypadly oči, když mu můj muž na jeho otázku odpověděl, že nejsem drzá, ale že se hádám, a že když se hádám, je mnohem lepší mlčet, protože nejsilnější chlap na světě je nic proti rozzuřený ženský a že mám navíc pravdu a budeme muset vystěhovat pokoj, že přijdou malíři.

Zbojník  žil do svých šest let v domnění, že má výhodu, protože je kluk. 

Beruška mu během několika měsíců začala jasně ukazovat, jak hodně se mýlil.

Panenky jí sloužily k tomu, aby je naložila do náklaďáku, případně je pomalovala na Indiána. Důsledně trvala na modré mističce (Zbojník taky) a modrém zubním kartáčku (Zbojník taky) a ručníku se Spidermanem (dodnes si myslím, že když po mě házela nový s kytičkami, zašeptala S tímhle běž do prdele).

No a když jsem Zbojníkovi loni v létě  zoufale nařídila, aby si vzal na plavání křidélka s princeznou Sofiií, protože Beruška odmítla pustit ta s Patem a Matem, a protože je menší a navíc holka, byl to pro něj konec.

Bejt žena je lepší, prohlásil.

A pak to přišlo.

„Musím se jít vyčůrat,“ řekl.

„Já s tebou,“ prohlásila Beruška.

„Tam ty nemůžeš,“ řekl Zbojník. „To je klučičí záchod, koukni na obrázek.“

Zůstala stát ve dveřích. A ohromeně zírat na pisoáry. A na to, jak Zbojník čůrá.

„Já chci taky,“ ječela.

A jemu to došlo. Konečně měl výhodu. Takovou, že i já jsem na ni krátká.

„Ty nemůžeš, víš,“ pohladil jí po tvářičce a blahosklonně dodal: „Ty máš totiž pipinu a nemáš pinďoura, víš. Toho maj jen chlapi, dodal hrdě.“

Po zbytek léta se Beuška  snažila na ty záchody dostat. Po zbytek léta Zbojník ani jednou nezapomněl přiběhnout od vody a oznámit nám, že se jde vyčůrat. Tak stokrát si Beruška z ničeho nic vzpomněla a začala ječet „ Potřebuju koupit pinďoura.“

A Zbojník jí trpělivě a pořád dokola vysvětloval, že to nejde, to tak prostě je, s pinďourem se člověk narodí a je z něj chlap a nebo se narodí bez něj a je z něj ženská.

A přišel podzim a byl klid.

Na podzim už pinďour moc velkou výhodou není.

Včera jsme se s Beruškou dívaly na pohádku, když kolem nás Zbojník nahatý proběhl.

„ Srandovní je,“ prohlásila a dál si v klidu zobala popcorn.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marcela Tobiášová | pondělí 4.6.2018 10:38 | karma článku: 34,71 | přečteno: 3551x
  • Další články autora

Marcela Tobiášová

Už jsi máma?

25.4.2018 v 8:19 | Karma: 34,62