Název článku zní: "Mají děti právo na tátu ?" Odpověď je "Bezpochyby ano". Děti mají dva rodiče před rozvodem a měli by je mít i po rozvodu. O tom se snad nedá pochybovat.

Ovšem k zájmu o své děti nikoho donutit nelze, žádným soudem. Lze ho jen donutit platit na děti. Různé příčiny a důvody, jak vzniká porozvodový nezájem otce o děti byly diskutovány v této diskusi. Ovšem na začatku je vždy rozvod. A za rozvod mohou oba dva - tak se shodli i diskutéři v této diskusi.

Na blogu paní Vlasty Hurtové najdete tuto smutně pravdivou větu: "Pro mnoho dětí je díky rozvodu z otce jen karikatura, víkendový bavič, chodící peněženka a v podstatě téměř cizí člověk, který nemá do jejich výchovy a rozhodování co mluvit."

Tady může stát zasáhnout a podporovat právo dětí na tátu. Ale nečiní tak. Před časem sněmovna hlasovala o výborném návrhu pana poslance Staňka, na základě kterého by střídavá peče nařízena vždy, když o oba rodiče chtějí o díte pečovat a nesouhlas matky se střídavkou by na to neměl mít vliv. Bohužel, boužel tento návrh neprošel. Řadě levicových poslankyní totiž vyhovuje stav, kdy otec je chodící peněženka a víkendový bavič, který do výchovy dětí nemá co mluvit.

Když právo dětí na tátu není podporováno na úrovni státu, tak pak se nedá divit chování některých matek a některých otců. Ryba smrdí od hlavy...říká se...

Stridava pece by se nikdy nemela soudne narizovat. Nikdy. Pokud chteji oba rodice pecovat, maji moznost, i kdyz ma dite urcen jeden domov. Za stridavou peci casto bojuji fanatici, kteri chteji mensi vyzivne, chteji uzivat dite jako pesaka v nechutne sachove partii. Ti lide, kteri jsou schopni "stridavou" peci provozovat, se domluvi bez soudu a bez papirovych prikazu. Jenze tech je jako safranu. Pani Hurtova je jedna z fanatickych stridavkovych obhajovatelek, tudiz nebudu brat citat na velkou vahu. Ta zena je zamerena proti zenam. Kope jen za stridavkovou teorii, neni schopna videt, ze nekdy stridava pece napacha vic zla nez uzitku...v zadnem pripade to dle ni neexistuje.

smím se jen zeptat,kam zmizely poslední příspěvky sem vložené??

Všem velice děkuji za diskuze. Dnes jsem obdržela žádost od advokátky paní V, abych článek stáhla.Cítí se tímto článkem velmi poškozena. Já si za článkem stojím, i za věcmi uvedenými v něm, jediné, co jsem udělala, je smazání jména.

Někdy muž po celá léta nedokáže skousnout, že jej žena "opustila", že vlastně "on byl vlastně spokojený a TO ONA požádala o rozvod". Nechce se vracet do míst, kde prohrál/selhal, obvinuje všechny kolem. Brání se styku s dětmi, protože mu připomínají prohru. Nová partnerka /a tady už dost fabuluju/ z něj může vycítit nestrávenou minulost a bojuje proti stínu bývalé ženy (a Vy vypadáte zajímavě a "osudově":-) ) mimoděk i tím, že rejpe do výchovy. Smír si nevyvzdorujete soudně, je to běh na dlouhou trať... ale to Vy asi tušíte...

Připouštím, že v některých případech za nezájmem o děti ze strany otce může být i jakási uražená ješitnost, jak naznačujete. V jiných případech nezájem vznikne po té, co mu ex- bránila v kontaktu s dětmi. A dalších případech zase po té, co si muž založí novou rodinu a na původní děti mu prostě nezbývá čas, a jindy je to pod tlakem nové partnerky (která přirozeně se snaží udržet svého muže u své rodiny).

Většinou však platí, že situace s nezájmem o své děti z rozpadlé rodiny, vznikla na základě rozvodu - tj. rozpadu rodiny. Bez této události by nevznikla ani uražená ješitnost, ani tlak nové partnerky (žádná by nebyla), ani nutnost rozdělovat pozornost mezi nové a původní děti.

Pokud žena rozbije rodinu (kvůli nového partnera nebo jen proto, že nechce řešit prblémy v manželství), tak ona se často vítězoslavně vyjadřuje, že ona ho "opustila" a muž to vnímá tak, že ona "rozbila rodinu". Pro muže většinou rodina a děti moc znamenají a je težké se smířit s rozbitím rodiny. Žena to vnímá jako "opuštění muže" protože ví, že děti ji zůstanou a vymění jen chlapa a získá alimenty. Pokud by soudy nařidili střídavou péči vždy, když muž se o své děti chce starat, tak pak i žena by rozvod vnímala jako "rozbití rodiny" a určitě by se více snažila řešit manželskou krizi a rodinu zachránit. A ne prostě jen utéct od řešení problému a pak se chvástat "já jsem toho ubožáka opustila." Samozřejmě nehovořím o případech, kdy žena utíká od násilníka, alkoholika nebo gemblera.

Bohužel velmi častý a typický příběh. Jen si myslím, že se nějak moc při tom všem soustředíte na Veroniku. Na jednu stranu si dovedu představit, že zřejmě situaci v ničem neulehčuje, ale Vy jí v blogu nepřímo označujete za původce všeho zlého, a s tím moc nesouhlasím. Odpovědnost za situaci svých dětí nesou hlavně rodiče, ona k nim nemá žádnou odpovědnost ani povinnost. Pokud Vy plníte své rodičovské povinnosti, děláte maximum co dělat můžete. Váš bývalý jako otec selhává, a je to jen on, kdo může něco změnit. Smutná pravda je zřejmě ta, že měnit nic nechce a navíc se zbaběle schovává Veronice za sukně. 

Já bych asi dětem řekla, že je má určitě pořád moc rád, jen tu novou situaci moc nezvládá, ať tomu všemu dají nějaký čas a odstup. Hlavně se v tom moc nepiplejte a soustřeďte se na vlastní život, ať ho zbytečně nepromrháváte přemýšlením a trápením se nad věcmi, které nemůžete nijak ovlivnit. Hodně štěstí!

Marcelo, všichni vnímáme naše příběhy jako unikátní a ony jsou si přitom často tolik podobné. Děláme všechno pro své děti a ten druhý, ten s nímž jsme chtěli strávit zbytek života, to tak nevidí. Nese to spoustu starostí a tíhy. 

Je "jen" otázka, jak ji brát. Žila jsem podobný příběh. Jen těch "Veronik" v něm asi bylo víc. Nevím, nezajímaly mne. Táta se holkám postupně ztratil ze života. Kompletně. Včetně těch zmiňovaných peněz. Dnes už jsou dospělé, jedna vysokou končí, druhá začíná. Zvládly jsme to. I vy to zvládnete. Děti braňte (v případě výživného to docela jde), kontakt si děti prostě budou muset časem vyřešit samy. A sobě nekazte dny. Maturitní ples je prostě potřeba si hrdě užít. Protože to je velká Událost. Ať už tam táta bude nebo nebude. 

x

A takových událostí Vás čeká víc. Pamatujte, štěstí je TEĎ a TADY. Nechte ho žít si svůj život, ať už povedený nebo zpackaný. A žijte si svůj. Ať už ten vlastní nebo s dětmi spojený. Má spoustu barev a vůní. Nenechávejte si jen tu šedivou. Až pak, až když začnete chtít, bude líp.

Milá paní, rozvody častěji než ne končí válkou.To už je lidská povaha. Berte situaci jak je a řešte pouze praktické stránky věci. Ono se to časem utřese až to všichni přestanete moc řešit. Děti berte s rezervou, konflikty dospělých jsou po jistém věku pro ně vítaným pomocníkem emočního vydírání rodičů.

Víte, to nucení ex manžela , aby se najednou stal tatínkem dle Vašeho gusta je kontarproduktivní. Protože, jak se říká- koně lze přivést k řece, ale jak ho donutíte , aby se i napil ?

Zuzano, napsala jste to velmi přesně: Marcela má přístup jako většina žen: chce aby pořád bylo podle jejího gusta - před rozvodem i po rozvodu. Zatímco její muž asi chtěl mít RODINU a starat se o své děti, tak ona chtěl ROZVOD a teď chce, aby její ex- platil a o děti se staral podle jejího gusta  - kdy ona chce, jak se ji to hodí. A diví se, že si její ex-, kterého odkopla, pořídíl novou rodinu a žije rodinným životem té nové rodiny (do kterého ho dohnala ona)

Několik dní jsem o tom přemýšlel a opravdu si myslím, že hlavní chyba je na straně paní Marcely, ačkoli se to snaží, s úspěchem, podat jinak.

Tak jsem teď dočetla nejen článek...Marcelko já to beru jako hluboké zamyšlení a postesknutí nad skutečností.... život není peříčko,a já Ti přeji,abys byla i dál šťastná,tohle je bohužel realita,která se děje,a věřím,že hodně bolí....a k tomu co ten pán tady vykřikuje....k tomu se nebudu vyjadřovat,to je nejen pod mou a Tvou úroveň,to je pod úroveň všech kdo se rozhodli i přes nepřízeň osudu samostatně vychovat ze svých dětí kvalitní lidi....Drž se....

Pěkný článek! Ano, děti mají právo na tátu, na mámu, na oba rodiče A nikdo a nic by se mezi ně němělo nikdy stavit...  Bohužel takto to často chodí, jednou dělá problémy sama matka, jindy nová přítelkyně... Škoda a velká chyba že si to chlapi nechají líbit... Chudáci děti

Vlasto, vidím, že feministky v této diskusi už vám začaly dávat minusy. No když z toho mají radost, tak ať. Pravdu tím stejně nezmění :-)

Maji, ale... bohuzel s novou partnerkou se temer vzdy meni situace. Ona nechape, ze se lehce muze ocitnout ve stejne situaci a potom by byla nastvana na tu novou... sice je mi trosku proti srsti ventilovat osobni problemy az tak otevrene se vsemi jmeny zucastnenych, bylo by jiste zajimave si poslechnout i druhou stranu, ale uznava, vetsinou to tak proste byva, ex nechce platit nebo jeho nova dusinka nechce, aby on platil tolik, nekdo jako Veronika se neumi vzit do situace te byvale manzelky. Snad vase deti a on jednou pochopi, jak vse vlastne je. A snad se pouci i draha Veronika...

Dlouho jsem si říkala, jestli psát otevřeně nebo ne. Zvítězilo ano.Nebaví mě články jen tak na povrchu, mám ráda ty, co mě donutí přemýšlet.Tak proto takhle otevřeně, i když, samozřejmě pouze z mého pohledu.