Marcelo já Tě miluju !!!!

Nádherný článek. Mrazení po celém těle, to je u mě známka, že čtu krásu. Držím palce

pohlazení malé..

Krásný článek, obdivuhodná autorka. Trochu to znám - když jsme adoptovali našeho syna (společně s dcerou), bylo mu půl roku a měl bronchitidu, kterou v kojeňáku podcenili a nic mu na ni nedali, ani na kontrolách. Brečel 20 hodin denně, do toho jeho sestra - dvouleté batole, které si těžko zvykalo... naštěstí tohle trvalo jen týden, jinak bych skončila na kapačkách :-).  Marcelo, držím Vám palce!

Děkuju moc a držím palce s dětmi...

 Uf! To zní jako bezva večírky!

Ano :-). Nonstop, už několik týdnů a nejspíš jen tak neskončí. Jste zvaná !!!

Karma a obdiv... a já si říkala, tak to Marcela zhubne... a ono néé! Hodně síly, nedovedu si to už vůbec představit...

Nezbývá než říct..."Klobouk dolů"...před Tebou i celou rodinou... Držím pěstičky do dalších dní....

Jste všichni statečný.Úplně mi to vyprávění pohltilo.Slibuju sama sobě, že vždycky, když mi bude Max dohánět k šílenství, vzpomenu si...

Já si pamatuju, jak jsem byla KO z těch mých svišťů... divím se, že přežily :-).

Děkuju.