Dočetla jsem román. Román o lásce. Thea potkala Samuela. Milovala ho a Samuel miloval ji. Zapadali do sebe jako ozubená kolečka. Silný pár. Nepochybovali jeden o druhém. Žádné rozepře. Dokonalost. Štěstí. Jistota. Pak zasáhla náhoda. Thea viděla Samuela vcházet do domu. A pak vycházet z domu. Zůstala tam stát skoro bez dechu ještě několik hodin. Náhodou, náhodou byla v té čtvrti. Nikdy před tím tam nebyla. Šlo o vykřičený dům. O bordel, o šlapky, o placený sex. Thea mluvila s jednou z kurev, za kterými Samuel chodil. Kurva se jí snažila vysvětlit, že nejde o nic, jde o službu, o odreagování, o sport.
„ Máš štěstí, on tě miluje, máš lásku, máš to, co já nikdy nezažila “ řekla Thee žena nabízecí sama sebe.
Samuel nevěděl, že dělá něco hodně špatného. Thea s ním byla šťastná, nic jí nescházelo, na žádost o ruku mu řekla ano. Litoval toho, že ho viděla. Prosil ji, ať ho pochopí. Slíbil, že se změní, bude-li Thea chtít. Samuel věděl, že Thea je jeho osudová žena.
Přestože je zde viník naprosto jasný, je to Thea, kdo na konci příběhu říká :
„ Ale já nejsem tak silná, abych ti dokázala odpustit a zapomenout na to. Nemiluji tě tolik, abych ti odpustila. Promiň – to já jsem ta slabá, nemiluji tě bezpodmínečně."
Musí být láska bezpodmínečná?
Definuj lásku, chce po mně Š. Musím odpovědět, žádá se to po mně. Jsem se svým mužem v kruhu lidí, které vidíme poprvé v životě, po všech se žádají odpovědi.
Láska je instinkt, říkám já. /stereotypní, nutkavé a přitom účelné chování, které není výsledkem učení ani zkušenosti /.
Lásce se člověk musí učit, oponuje mi V.
A co ten příběh tříletého kluka, který několik měsíců sháněl jídlo pro svou roční sestru, udržel ji při životě a hlídal svou mámu závislou na drogách, aby se neudusila zvratkama, dokázal to jen díky lásce, kterou k nim cítil. Nikdo ho lásce neučil a přesto jí znal. Miliony týraných, zneužívaných, opuštěných dětí touží po jediném – po lásce a chybí jim jediné – láska – jak jim může chybět něco, co nepoznaly?
Láska je nutnost k přežití. Člověk nemůže být sám. Láska je instinkt.
Hana Hegerová zpívá : Někdy lásce říkám Guillotino, Místo růží jen psí víno, vykvetlo nám, to se stává,já vím. Přinášíš nám strasti nepřeberné, místo něžné lásky věrné pouze cit, co postonává.
Co s tím ? a já si při jejím poslouchání vybavím svou první lásku. Nekonečnou, vášnivou, spalující, bolavou, krutou, výjimečnou. Milovala jsem ho víc než Thea Samuela. Dokázala jsem mu odpustit. Potřeboval to, co jsem mu já nemohla dát. Já s ním dokonce za jednou z kněžek lásky šla. Chtěl, abych pochopila, abych se dívala. Milovala jsem ho a chtěla jsem mu dát všechno. Souhlasila jsem s hrou, ale jemu to nestačilo. Chtěl víc, chtěl opravdu, chtěl skutečnost. Neslevil ani o píď. Ani o tom, že by slevil, nepřemýšlel.
Nemiloval mě.
Odpustila jsem mu, nezlobím se na něj, přeju mu jen to dobré. Nemůžu ho vymazat, zapomenout na něj. Milovala jsem ho.
Dívám se na svého muže. Stojí v kruhu lidí, které vidí první den a snaží se definovat lásku. Neznám ho tak. Většinou mluvíme o dětech, o tom, co musíme koupit, o sportu,díváme se na film, milujeme se, čteme si. Nemíváme čas na filosofování o lásce.
Můj muž řekne, že láska je zázrak. A zázrak že je to, že mě má. Do konce života ho budu škádlit,“ to jsem já, tvůj zázrak, tak vstaň z toho gauče a přepni ten fotbal …“
Budu s ním do konce života.
Škádlení k lásce patří, řekne Š a všichni se smějí.
Pak vstane V a přečte úryvek z knihy knih.
Všichni poslouchají .
" Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. (1. Korintským 13:1 - 13:13).
Zkouším rozumět.
