Když poslouchám různé příběhy lidí, kteří zažili například druhou světovou válku, nebo si pouštím dokumenty nejen z této doby, napadá mě jediné. Jak je možné, že se naše lidstvo nepoučilo? Patřím mezi pozitivní lidi, ale...
Ale občas i já mám chmurné dny a myšlenky...
Ve druhé světové válce v roce 1939 zemřelo nad 60 milionů lidí. Lidé byli v koncentračních táborech, kde došlo k nejhrubšímu porušování lidských práv, lidé byli mučeni a zabíjeni a zažili věci, které bychom asi nechtěli vidět ani v tom nejhorším filmu. Z vojáků se stali hyeny, které vraždili bezbrané, malé děti umírali před očima svých rodičů.
Píše se rok 2017 a od této doby uplynulo nějakých 78 let. Nevím, jak vy, ale celkem často přemýšlím nad tím, jestli se lidstvo z této hrůzy vůbec poučilo. Proč, když člověku byl dán ten dar života "žít" na této planetě, si ho neváží a prahne po moci a mamonu. Proč ho chce prožít tak, že bude mít vliv nad ostatními? Nemám teď na mysli pouze ve válce. Já vím, lidi se jednoduše dělí na "hodné a zlé" To je realita, ale i tak mě to občas nejde na rozum.
Slýcháváme téměř denně o teroristických útocích nejen v Evropě. Anglie, stále častěji Německo. Lidé se podivují svým známým, že letí na dovolenou do Egypta, přitom větší pravděpodobnost, že se stanete svědky teror. útoku, je například v Drážďanech u sousedů. Evropa se nachází ve válce s Islámským státem. Možné je, že tu jde o úplně něco jiného a "někdo" má s Evropou jiné plány. O tom ale jako běžní občané asi nemáme ani ponětí a možná, že je to tak dobře.
Nemám ráda rasismus. Pro mě jsou lidi buď hodný, nebo zlí. Nezáleží mi na barvě pleti. Často jsem v minulosti spíš přemýšlela tak, že svět je přeci velký, je to naše povinnost pomoci lidem, kteří utíkají z válečných oblastí. Ale... Nedivím se lidem, kteří mají strach z uprchlíků. Patřím mezi ně také. Jednoduše proto, protože nevím co za lidi sem do Evropy proudí. Odkud jsou, co tu budou dělat? Začlení se mezi nás? Nejsou mezi nimi radikálové? Vyšinutí a nebezpeční jedinci? Návrhy Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl... Je dobré tyto kvóty přijmout? Co když nám hrozí rizika spojená s tímto přijmutím a už v naši zemi nebude tak bezpečno, jako doposud. Myslím samozřejmě v otázce teror. útoků, které tu "zatím" nemáme. Je mi jasné, že spousta jedinců, kteří plánovali teror. útoky už v těch určitých zemích žili spoustu let. Jednoduše se buď radikalizovali během let, nebo už radikáli byli a čekali na svůj den D. Ale právě proto mám z těchto jedinců, kteří přicházejí spolu s uprchlíky, obavy.
Nedávno třeba zmiňované burkiny. Každý rozumný člověk ví, že nejde pouze o burkiny. Ale o budoucnost a obavy o to, aby nám tu za mnoho let nediktovala určitá část lidí jiného vyznání to, v čem se máme koupat my. Například by je ( díky jejich náboženskému vyznání ) mohli pohoršovat naše bikiny.
Moc bych si přála, aby se lidi spolu naučili slušně diskutovat a vycházet. Ať jde o jakékoliv téma a odlišný názor. Abychom jako národ stáli při sobě. Nedělili se na Pražské kavárny, plebs, xenofoby, sluníčkáře, Okamury, Zemany, Putinovce, apod. Někdy mi je na zvracení z komentářů, které jsou lidi schopni proti sobě vypustit. Někdy mi je i trapně. Za ty nenávistný, urážející věty, které by si jinak v reálném životě lidi ani do očí neřekli, ale za fb profilem je každý "king". Proč někomu cpát svůj názor formou urážek jeho samotného? Nejde to i jinak? Podle mě by se každý nad tímto měl zamyslet. Nebyl by to malý krok k lepšímu? Já osobně se zamyslím nad protinázorem, který je mi sdělen slušně, přemýšlím nad ním, proč a jak k tomu dotyčný přišel, atd. Oproti tomu urážky přehlížím a ten člověk, které je vypouští pro mě ztrácí veškerou autoritu a respekt.
Trochu tu skáču od tématu k tématu, ale ono vše se vším souvisí a takové jsou mé dnešní myšlenky. Každý bychom v sobě měli mít určitou pokoru, lásku a vděk. Už třeba jen za to, že se ráno vzbudíme a máme střechu nad hlavou, jídlo a svou rodinu... Ono se pak tak nějak i líp žije.
