Tak nevím, dštíte tu síru na neziskové organizace, přitom zrovna ty se v našem regionu o lidi s duševním onemocněním starají. Občanské sdružení Fokus poskytuje terénní komunitní služby, provozuje socioterapeutická centra, chráněné dílny i chráněné bydlení. Klienti Fokusu provozují ve svém areálu kavárnu spojenou s prodejem vlastních výrobků z chráněných dílen. Na kulturní, sportovní a jiné aktivity jim přispívá město ze svého sociálního fondu. Letos Fokus ukončil projekt zaměstnanosti podpořený z prostředků EU, který pomohl desítkám klientů s duševním onemocněním se zapojit do pracovního procesu. Fokus také aktivně spolupracuje se samosprávami v regionu a iniciuje vytváření regionálního systému péče o duševně nemocné.

Jiné občanské sdružení u nás zajišťuje dopravu seniorů a lidí s různým druhem zdravotního postižení k lékaři, v případě potřeby i s doprovodem, a to od 6 do 22 hodin. I na tuto službu město finančně přispívá.

Další neziskovky sdružují či pomáhají dětem a lidem s nejrůznějším zdravotním postižením, jako jsou rodiny s handicapovanými dětmi, lidé s roztroušenou sklerózou, diabetici, kardiaci, APLA pomáhá autistickým dětem... Celkem je u nás něco přes sto takových organizací, které město ze svých prostředků podporuje.

Vážená paní, v tomto článku jsem mluvila o neziskových organizací působící v sociální oblasti a ty jsem vždy chválila. V závěru tohoto blogu jsem žádala někoho, kdo by se rád z nich ujal problematiky plně invalidních důchodců. Pokud byste četla můj jiný článek, který se týkal cirkusů, dočetla byste se tam toto:

Proto na Vás apeluji, nenechte si nic namluvit od neziskových organizací, které žijí z Vašich daní a potřebují vykazovat nějakou činnost. Není týden, kdy se na mě v oboru sociální pomoci neobrátí někdo, kdo potřebuje pochopit, pomoci vyplnit nějaký formulář, nebo něco vyřídit na úřadech. Máme spoustu neziskových organizací, jako například Fokus. Evidentně pomoci lidem není stále dost. Nenechte se proto zavléci v této kampani na stranu, ve které jde lidem, především o peníze a popularitu.

Zdroj: https://marcelakremenova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c...

Nechápu proč jste to vše psala. Možná pro osvětu ostatním čtenářům, což není na škodu, protože Fokus si pochvalu určitě zaslouží. Právě na Fokus jsem měla v plánu se případně obrátit o pomoc ve věci podpory pro plně invalidní lidi.

Ale invalidni lide preci v CR nemusi mit nalepku na dalnici.

V sousednim Nemecku si invalide mohou koupit za soucasne 80 € na rok koupit karticku opravnujici je jezdit po cele zemi zdarma. Samozrejme ze to, ani uleva pro jizdu po dalnici v CR neplati, tam plati cizince pokud mozno podojit.

Dobrý den, invalidé ZTP nemusí platit dálniční známku. Plně invalidní lidé ano. To je rozdíl. Celý článek je o tom, že invalidní důchody jsou nízké a slevy téměř žádné.

Kde máte osobní zodpovědnost lidí?

Nechápu Vás? Dle Vás je v pořádku, aby stát investoval peníze do neziskových organizací, které jsou často jen pro lidi, kteří nechtějí pracovat, a chodí demonstrovat a prakticky nepřiloží ruku k dílu. Zatím lidi, kteří jsou vážně nemocní, tudíž nemají sílu na spoustu potřebných věcí, nechat bez úlev? Pro duševně nemocného člověka je partner, často jako pro bezmocného člověka průvodce. To však ještě lidi obecně nepochopili. O osobní odpovědnosti se často u lidí s maniodepresivitou nedá vůbec mluvit. Ten člověk je většinou nebezpečný sám sobě. Nedokáže v mánii rozlišit jak se zachovat. Když je nějakou krátkou dobu stabilizovaný, tak si stejně nic ze života neužije, protože je vše drahé a pro tyto lidi nedostupné. A kolečko deprese se roztáčí dál. Nejde však jen duševně nemocné lidi. Je spousta lidí s jinými diagnózami, kteří by si také zasloužili úlevy a nic přímo ze strany státu se jich netýká. Hodně lidí odpracovalo kus svého života a svou nemoc si nevybrali. Opravdu je praxe velmi smutná.

tak závažné téma a žádná debata? Hlavně že ohledně vyznamenání Jaromíra Nohavici se tu strhla bouře-jak příznačné pro náš národmimochodem kromě invalidních je spousta lidí kteří ani invaliditu nedostanou-vámi zmínění lidé s depresemi často prostě nejsou schopni si to zařídit anebo lékaři prostě problém nerozeznají např.chronický únavový syndrom je obrovský problém-kolik z těchto lidí skončí mezi bezdomovci protože díky svému oslabení se stanou kořistí exekutorů-je to ostuda že stát nic nedělá, ale vlastně proč, když lidé mají důležitější věci na starosti-jako to Nohavicovo vyznamenání a neexistující příliv imigrantů do naší země

Jestli to neni tím ze se v teto problematice většina lidi včetně me neorientuje. Principiálně mohu s autorkou blogu souhlasit, ale bez detailnější znalosti problematiky a legislativy je těžké si udělat smysluplný názor. Na první pohled bych ale klidně a s radosti změnil tok peněz z neziskovek podporujících imigraci nebo gender politiku na podporu invalidů.

Stačí zajít na ÚP. Tam zažádat o kartu ZTP, pak o příspěvek na péči a poté o kartičku s označením invalidy. Řešila jsem pro manžela ve 3. stupni (právě kvůli nemoci). Do 1,5 měsíce po podání žádosti bylo vše kladně vyřízeno.

Dobrý den, zřejmě Váš manžel má diagnózu, na kterou se přiznání karty ZTP vztahuje. Pro většinu plně invalidních lidí se však tyto úlevy nevztahují. Situace je opravdu vážně, jak napsala paní Libuše Palková výše. Můj manžel je programátor, má maniodepresivní poruchu a kdyby neměl mě skončil by na ulici. A můžu Vám říci, že to není zrovna med se setkávat se s vážně duševně nemocnými lidmi, kteří jsou často sami. Mají sice oporu např. ve Fokusu, nezisková organizace, která jim hodně pomáhá. Sami za sebe příliš věcí podniknout nemohou. Kde by na to vzali. Na to stát nemyslí, že by jim měl ulevit. I s tím chronickým únavovým syndromem měla paní Pálková pravdu. Opravdu vážné téma. Pokud se mi nepovede oslovit lidi prostřednictvím tohoto blogu. Budu nucena osobně oslovit ministerstvo. Podpora a informovanost veřejnosti je však důležitá při každém jednání.