Proboha! Renomované komunistické deníky "psali" (to "psali" s "i" je citát z Vašeho článku), že je M. David negramotný a jí rukama? Pravidelně jsem četl jen MF (a z týdeníků MS), ostatní jsem prolistoval příležitostně, ale všude byl David jako vzor zábavy mladého svazáka, nikde žádné pomluvy.

Dobrý den, děkuji za opravu i. Píši jedním dechem a občas mi něco uteče. Byla jsem v mládí fanynkou Michala Davida a tak jsem si recenzí všímala. Hodně písniček se mi líbí, že jsou ze života, např. z Diskopříběhu jak zpívá o své mámě. Chápu, že máte jiný názor. M.D. napsal spousty "odrhovaček" ale oni lidi baví, zlidověli. Část tvorby má opravdu na velmi vysoké úrovni. Věřte mi, že jako komediant to neměl vůbec jednoduché. A o tom byl můj příspěvek. Ještě jednou díky za korekturu. M. Kremeňová

paní spisovatelko,

vysvětlení je jednoduché. "Umělci" projížděli vesnice, městečka a města a za peníze předváděli své umění. Diváci si ale jasně uvědomovali, že zatímco oni celé dni tvrdě dřou ve špíně, v horku, v zimě, umělci se naučí jednu roli a lehce, jako lehkoživkové neustále opakují.

Nezdá se mi, že by herectví a umění bylo lehkoživectví. Skutečný umělci dřeli a dřou i dnes. Nemůžu říci, že by měli jednodušší život než jiní lidé. Aby si vydělali na normální život, tak se musí dost ohánět. Až na pár výjimek, kteří měli tu čest dostat roli ve filmu, která jim zaručila větší popularitu. To dříve ale umělci zdaleka neznali. Dřeli jak Vy píšete, také v horku, v zimě, ve špíně, v blátě. - a to že předváděli jednu roli, to leda tak nějací chudáci. Normální bylo, že v repertuáru divadel bylo více her, a ty se obměňovali každou sezónu. Co se týká artistů a dalších výkonných umělců. Ty musí na sobě dřít stále, aby vůbec výkony, které předvádí, dokázali předvést za rok, za dva. atd. A stále se snaží úroveň zvedat. Chápu, že dělnická práce ne každého uspokojovala, ale zaručovala výdělek, dle výkonu a úrody. A řekla bych že v samé podstatě věci byla a je skutečnost, že ty co pracovali, ať už umělec, dělník, řemeslník, byli vždy závislí na těch, co měli moc a peníze. Ostatní pohled lidí byl vždy subjektivní, protože třeba nebyli v kůži jeden druhého, tak nemohli zákonitě vědět, jaké to je a co to obnáší.