Asi by bylo vhodné rozlišit "tvrdší" nebo "černý" humor od nehumorné trapnosti, kterou lze pobavit pravděpodobně jen sociálně nevyvinutého jedince..

Diskuse o morálce a o hranicích našeho jednání je novodobým společenským tabu. Porušíte-li ho, vždy se najde někdo, kdo vás označí za "moralistu" a blbce.

Pokud ještě nějakého člena rodiny, který zažil koncentrák, máte, zeptejte se ho ( jí) na názor. Chcete se vsadit, že nebude stejný s Vaším? Jste od těch " humorných" událostí vzdálen asi tři generace, takže pro Vás to splývá v horizontu stejném jako mladší doba ledová. Moc zatím nechápete - doporučuji na jeden zátah  německé Národní muzeum v Berlíně a Buchenwald. třeba se v hlavince rozsvítí, šance je pořád dobrá.

Znam v Kanade 2 stare damy, ktere prezili Auschwitz, jedna puvodem Polka z Lwova, druha Nemka, obe pres 90 let, obe se mohou nemecky dorozumet, ale odmitaji, mam kamarada, jehoz rodina se vystehovala v 66. z CR do Izraele, jeho otec po "preziti"  nepromluvil a pouze sedel a tekly mu slzy.....

Nedovedu si predstavit jejich reakci, snazte se to obcas videt z druhe strany.

,,Na tomto humoru neshledávám nic špatného, jelikož se jedná o vymyšlené citáty a hlášky velice trefně padnoucí k daným osobám.´´

Jestli vám přijde normální, když někdo dělá legraci z někoho, kdo skončil s popáleninami na 80% těla, tak je mi vás lito.

Když navíc tento (tato) někdo takto skončil s vydatnou pomocí rodičů, kteří považovali televizor za důležitější, než dítě...