Smetanova Litomyšl 2021

   Smetanova Litomyšl se jako loni odvážně rozjela, nutno vedení festivalu pochválit na rozdíl od mnohých jiných. Programy koncertů kráceny tak, aby nepřesáhly hodinu a čtvrt. Přestávky zpravidla nejsou.

     Letos jdu na 4 koncerty a pokaždé jedu domů, neb můj autokemp je v rekonstrukci a ubytovávat se jinde mi přijde drahé.

   3. července pardubické Barocco sempre giovane v kostele u piaristů koncert sestavený z italských barokních pecek a atmosféra jako kdybych byl zámecký pán a uspořádal odpolední koncert.  Vybrány koncerty s letní pohodou nástrojově často zajímavé a také složením programu, kde každý skladatel se poněkud liší a pestrost je znakem tohoto koncertu, který spěje svižně k závěru.

   Hrály se Koncerty pro smyčce a kontinuo, popřípadě i s houslemi a hobojem sólo, či concerto grosso, skladatelů Vivaldiho, Marcella, Manfrediniho, Locatelliho a Brescianella a zpívá se Gloria z Vivaldiho Laudate Pueri Dominum RV 601 a na závěr i celé RV 600. A umělecká vedoucí šikovná a hezká houslistka Iva Kramperová se svou nakrátko ostříhanou a velmi úhlednou hlavičkou se blýskne sóly ve dvou skladbách. O hoboj se stará evropská hobojová hvězda Vilém Veverka v jedné sólové skladbě aa k doprovodu zpěvu, k němuž angažována krása nesmírná a hlásek nebeský Patrície Janečkové. Nemohu opomenout šaty černostříbrné a postavu oku velmi lahodící. Přídavek je Ave Maria Bach/Gounod a Patrícia doprovázená Vilémovým hobojem zpívá jako o život a oba udělají božskou závěrečnou atmosféru a diváci tleskají vstoje. Zajímavé je, že zvuk barokní kytary je amplifikován a ozývá se možná podle mého ucha příliš hlasitě, neb reproduktor umístěn směrem ke mně. Osobně bych dal nejvyšší známku Marcellovu koncertu a virtuóznímu dialogu Houslí a hoboje v koncertu Brescianellově, přičemž vystoupení krásné Patrície nemělo chybu.

   5. července též u piaristů Velké C a koncert českých perel, kterými Stabat Mater Františka Ignáce Tůmy, jež doprovázeno teorbou, varhanami, violoncellem a kontrabasem. Poté následuje Zelenkova Missa Omnium sanctorum ZWV 21. Zdá se mi, že akustika kostela velmi svědčí hlasům, zejména bližší pánové mi přicházejí vhod. A nejvíce to, že dámská sóla zpívají Helena Hozová a Aneta Petrasová. Pánové zpívají svá sóla ve složení tenorista Václav Čížek a basista Tomáš Šelc, který mě neobyčejně zaujme. Na rozdíl od odvázaného italského koncertu předevčírem dnes atmosféra zvážněla, neb je velmi katolická.

   Před koncertem pozoruji pobíhající zpěvačky a vidím, že Moničiny impozantní vlasy umně zabudovány do dvojitého drdolu, na který nutno mít zbrojní pas a Aneta pečlivě učesána a vše hozeno přes pravé rameno a náušničky stříbrné a Monika velmi blyštivé. Odchytím houslistku Simonu Tydlitátovou a ověřím si, že opět zaúřadovala kadeřnice zpěvaček veliká plnonáruční Pavla Radostová, nejčervenější pusinka v Evropě. Ale, jak se ukáže později, Aneta se česala sama. A hned jsme se se Simonou domluvili, že zajdeme brzy do hospůdky, a ona říká, že zase bude hrát pro mě. Aneta kouká do textu a dělá takové ty senzační čumáky a usmívá se, nevím čemu a je moc krásná. Celý koncert pozoruji obě. Monika dnes sólo nemá. Máme s Anetou dohodnutou schůzku v pátek v Atriu a je jasné, že si zase prodloužím život o dobrých pět let.

    A máme tu 7. července s dvojitým programem, odpoledne jdu na velmi zajímavý program v Zámecké jízdárně dle hlavního bodu nazvaný Zápisník zmizelého. Dnes k sólovému hraní čtyř úryvků z Janáčkova Zarostlého chodníčku, který mi vždycky trochu zní jako Debussy, a k doprovodu zpěvu klavírista Martin Kasík a já se těším, že obraťstránka bude jeho krásná paní, leč je to zrzavá místní dlouhovlasá dívenka. Následuje blok Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních, kde se střídají mezzosopranistky Veronika Hajnová a Petra Vondrová se sopranistkami Lucií Vagenknechtovou a k mé radosti a jednomu z důvodů, proč jsem si koncert vybral, Lucií Silkenovou, jež vyniká neobyčejnou zralou krásou a svými předlouhými vlasy dnes v uzlu. A hlas jako vždy energický a nesoucí se sálem. Kdypak někomu dojde, že by měla v ND dostávat víc hlavních rolí. Asi nikdy, má prostě subretní nálepku.

   Po Janáčkovi předvede Sylvie Bodorová ve Slovenských dvojzpěvech, že jí jsou slovenské lidové názvuky vlastní. Pěvkyně se různě střídají a spolupracují. Mně se nejvíc líbily Zaspievaj mi vtáčik, Ej, Bože moj! A Okolo mlyna a nadchl mě název té poslední Vodu hrabala. Nyní přestávka a po ní hlavní bod programu, podobně jako Liška Bystronožka zkomolená na Bystroušku vytěžená z poezie otiskované v novinách, tentokrát Ozefa Kaldy.

   Jde o příběh nešťastné lásky a jejích následků vedoucí k zmizení hrdiny z rodného kraje. Mistrovským způsobem odrážejícím veškeré emocionální roviny cyklu zpíval tenorista Jaroslav Březina. Na jednom místě dojde k osudnému spojení, kdy dívka v sukénce ležala a nato hrdina dalšího vývoje želí slovy: „Moje poctivost pláčem usedala.“ Jo, dnes by si žádný chlapec takové znepokojivé otázky nekladl. Pak se ještě dotazuje méně bystrého dobytečku: „Moji volci, co na mě hledíte?“

   Večer pak jdu na operní zpěv tenoristy Petra Nekorance a jeho kamarádky a vyhlášené krásky sopranistky Simony Šaturové a na místě zjistím, že Simona onemocněla a pořadateli se podařilo na poslední chvíli získat neméně krásnou a výtečnou brněnskou hvězdu Janu Šrejma Kačírkovou.

   Dnes se zpívá Mozart, Donizetti, Rossini a doprovází Komorní filharmonie Pardubice pod dirigentem Lukaszem Borowiczem. Musím pochválit Petra, který se velmi snažil, přes jistou indispozici, jak přiznal na konci a jak nic nebylo znát. A Janu musím vychválit za to, že za Simonou nijak nezaostala a byla nejen výborná, ale také zrale žensky krásná. Řeknu vám, v této zemi lze najít ty nejkrásnější pěvkyně.

   A ještě chvála koncertního mistra, který to celé vzal jako svátek a neustále se usmíval a vysílal pozitivní vlny kol sebe. Domů jedu před desátou a v Ostřetíně mám vyhlídnutý keř růží, které nařežu pro páteční schůzku s Anetou. Doma zjistím, že jsou už odkvetlé, takže dívka obdrží jen knihu k narozeninám a druhou opožděně k Vánocům.