Podruhé do barokní Francie se Sandrine a Velkým C
V úterý večer 28. dubna 2015 se v Rudolfinu otevřela brána do světa, který u nás nebývá často navštěvován a za tou branou se zjevily hudební skvosty v míře a skladbě, jež mě naplnily nadšením a obdivem. Velké C letos slaví své desetiletí ve stylu světového orchestru a k tomu s úsměvem a nadšením.
Ze všeho nejdříve napíšu, co jsme slyšeli a jaké to bylo, a následkem svého stavu neobyčejné milosti se na závěr zamyslím na téma slyšeného, a jak již obvyklo, přidám něco z dějin, aby to nevypadalo jako recenze, kterou si někdo zaplatil, nýbrž jako essay.
Koncert zahájí předehra k opeře Zais Jeana-Philippa Rameaua (1683-1764) a již při ní pozoruji v orchestru jakousi skrytou radost. Koncertní mistryně Zemanová se usmívá a úsměvy hýří též půvabná kudrnatá a zrzavá violoncellistka Fleková, již je radost pozorovat. Na první housle tentokrát posunuli světlovlasou krásku, jíž jsem si už několikrát všiml a jejíž jméno neznám, leč oko mé se raduje. Zkrátka atmosféra svátku od prvního tónu.
Instrumentální předmluva pokračuje dvěma kousky ze suity Les Indes galantes a bez pauzy a potlesku již přichází hvězda večera. Sandrine Piau (1965) přijde nenápadně štíhlounká jako proutek v lesklých lehce průsvitných šatech a nic nenapovídá, kolik energie je schopna uvolnit. Uvede se árií L’amour es le Dieu a la paix z opery Anacréon. Sandrine vztahuje ruce a zpívá až hrozivě a já slyším výjimečný hlas a především přednes.
Nyní se vracíme k slavnému Rameauovu předchůdci Jeanu-Baptistovi Lullymu (1632-1687), jehož zejména operní hudba vládla Francii ještě dlouho po jeho smrti. My dostáváme orchestrální suitu z opery Armide, jež se člení na 7 částí a je neobyčejně krásná a lehoučká a povznášená k nebesům střídáním smyčců a dechů. Připomíná mi Lullyho současníka Purcella a hovoří ke mně oním svébytným kouzelným jazykem 17. století.
Na mě takto načatého se opět vrhne Sandrine a s tragickým patosem zazpívá árii Tristes appréts, pales flambeaux z Rameauovy opery Castor a Pollux, kterou jsem viděl na Mezzu s Véronique Gens, jež tu také zpívala s Velkým C. Ta televizní opera mě doslova nadchla nejen hudbou, ale především temnou a úspornou scénou a zlověstně rozvláčným pohybem aktérů. Já myslím, že rychlost pohybu zvolil režisér poté, co zjistil, že vysoká a elegantní Véronique nechodí, nýbrž pluje vzduchem tempem galapážských želv. Překrásné a neobyčejně sugestivně přednesené árii musím udělit vysokou osmičku. S radostí ji předkládám s krásnou, skvělou a nadějnou Sabine Devieilhe (1985): https://www.youtube.com/watch?v=yqeE1I6R7Hw. Hned poté nás Sandrine vyprovodí na přestávku árií Brillez, astres nouveaux ze stejné opery, jež mi zní hrdinsky, neb hvězdy jsou vyzývány, by svítily, co to dá.
Po přestávce zahájí Sandrine árií Je vole, Amour z opery Les Paladins. Mé spanilé čtenářky a stateční čtenáři jsou vzdělaní a vědí, že hrdinka nezpívá „Jé vole, láska“, nýbrž submisivně „Poletím, lásko“. V árii zaznamenávám nádhernou instrumentaci, kde flétny jdou ruku v ruce se Sandrine a ta jim poté jmenovitě a obdivně zatleská. Tu ji máme: https://www.youtube.com/watch?v=sJp7Kw33P_M .
Poté se zjeví nečekaný zázrak. Skladatel, hudebník a hudební manažer Francois Francoeur (1698-1787) sestavil k svatební slavnosti třetího Bourbona v pořadí následnictví trůnu, který nosil tradiční titul hrabě z Artois (druhý v pořadí byl hrabě z Provence), hudební soubor ze skladeb svých i jiných autorů. My uslyšíme z hodinového pásma pouze výběr, ale ten stojí za to nejen krásou a mnohotvárností hudby, ale zejména tím, jak ji Velké C hraje a jakou atmosféru šíří. Trochu mi dělá problém odlišit jednotlivé části, takže musím vyřknout pouze souhrnný soud.
Francoeur dle mého sestavil geniální hudební program a z něho byly neméně dovedně vybrány jednotlivé drahé kameny pro náš koncert. Napíšu název vybraných dílů a skladatele. 1. Ouverture de l’opéra Scandenberg (Francoeur), 2. Air vif (Berton). 3.1er et 2e Rondeau (Francoeur), 4. Air vif „pour les Esprits malfinisans“ (Francoeur). 5. 1ére Gavotte légére et 2éme Gavotte (Mondoville) a 6. Chaconne d’IPhigénie (Berton).
Youtube opět nezklamalo, je to tady, leč žádné podrobnosti, zda jde o tutéž sestavu, jako hráli nám, ale čas by tomu odpovídal: https://www.youtube.com/watch?v=NluSX6Ztxgg. Komu to nestačí, tady má celý hodinový soubor: https://www.youtube.com/watch?v=NluSX6Ztxgg. Diváci uvedení jako já do varu na závěr vykřikují a cítí, že dnes je den mimořádného bohatství.
Nyní je opět na řadě Sandrine, která běžný program uzavře recitativem a árií z opery Platée, jež svou neobvyklostí ve své době způsobila pozdvižení. Recitativ Foirnons les plus brillants concerts zahájí hrou na harfičku dle skutečné scény a uzavře árií Aux langueurs d’Apollon.
Závěrečné potlesky včetně vzdání díků vstoje Sandrine přesvědčí, že je třeba třikrát přidat. Nejprve opět Rameau, poté árie z Händelovy opery Ariodante pouze s doprovodem flétny a na závěr jemně a s výjimečným patosem oblíbená přídavková Lascia chi‘o pianga z opery Rinaldo téhož autora.
Jsme ze Sandrine nadšeni a myslím, že jsme slyšeli s Velkým C dosud nejlepší pěvkyni v oboru takzvané staré hudby. Jedinou bych si dovolil přirovnat hlasem i z pohledu dramatického. Její krajanka Patricia Petibon také nešetří emocemi, leč ve staré hudbě se objevuje méně.
Francouzská barokní hudba je už od 17. století jiná než italská nebo německá, či anglická a přemýšlím, v čem to vězí. Možná je jednou z příčin odlišný kulturní vývoj v těchto oblastech a od konce 16. století vzrůstající mocenská i kulturní dominance Francie vrcholící érou Ludvíků XIV. a XV. Vznešenost a lesk francouzského dvora a šlechty v té době skutečně zářily nad celým naším světem a hudba tomu odpovídala. Nejen hudba, nýbrž i jiné kulturní projevy včetně francouzštiny hojně užívané v celé Evropě vyššími vrstvami a v diplomacii. Vždyť stačí číst ruské klasiky.
Tím nikterak netvrdím, že by dominantním hudebním hybatelem nebyla hudba italská a nevedu žádný spor o tom, že němečtí géniové v čele s Bachem a za notného přispění autorů z českých zemí počali přesouvat váhu na sever. Chci tím vším jen zdůraznit, že hudba francouzská je svébytným ostrovem, jenž plodil ovoce jiné vůně a chuti než ostatní Evropa té doby. Přesně to bylo od prvního tónu koncertu zdrojem mé neobyčejné radosti a zároveň jsem měl pocit, že i Velké C hraje nějak jinak a s jinými emocemi. Jako kdyby postupně hráli před třemi francouzskými králi a jedním budoucím.
Francouzským hudebním vrcholem 18. století, je Jean-Philippe Rameau stojící jednou nohou v baroku a druhou už kladoucí na kámen ležící v jiné době a jiném stylu. Gluck jej přitom bedlivě pozoruje a v oněch krocích pokračuje. Rameau představuje jakousi budoucí naději, ale také jistou manýru.
Zcela jinak než Lully i Rameau znělo Francoeurovo pasticcio. Ona královská svatba se konala v roce 1773, tj. devět let po smrti Rameauově a rok před skonem děda hraběte z Artois, krále Ludvíka XV. Je v něm soustředěna veškerá dvorská zjemnělost a vytříbená noblesa prvního královského dvora Evropy. Hudba je plna skvělosti a nadsázky a nic nenasvědčuje tomu, co se odehraje za pouhých 16 let.
V době své svatby šestnáctiletý mladší bratr francouzského následníka trůnu bude vyslán za revoluce do zahraničí, kde bude organizovat royalistický odboj a po smrti obou starších bratrů (jeden gilotinou, druhý asi z otylosti) se nakonec stane francouzským králem, přestože jeho počáteční následnické šance byly mizivé, a svrhne jej 57 let po oné svatbě červencová revoluce 1830, v níž se proslaví Jean Valjean záchranou milého své schovanky z pařížských kanálů a ušetřením nemilosrdného komisaře Javerta, jehož velkorysost velkého soupeře vykolejí tak, že spáchá la suicide, abych byl stylový. Nikdo už nepřekoná dvojici Gabin-Blier.
Ale to už hudba ve Francii i světě vypadá jinak. Antonín Rejcha mezitím vyškolí celou generaci Rameauových následovníků. Nějaký dramaturg by mohl sestavit koncert na toto téma. Na programu bude Rejcha, Berlioz, Gounod a Franck. Liszta sem nedáme, neb bral u Rejchy hodiny soukromě a byl Maďar.
Richard Mandelík
Velké C na podzim 2024
Mimo obvyklé předplatné na rudolfinské koncerty jsem zašel i na komorní koncert do vršovického Vzletu z vážného důvodu, jímž jsou sopranistky Hanka Blažíková a Barbora Kabátková.
Richard Mandelík
FOK na podzim 2024
Letos na podzim můj favorizovaný pořadatel, jak již předesláno v eseji o ČF. Neškodí však znovu pochválit dramaturgii, ostatně dále uvidíte proč.
Richard Mandelík
ČF a ČSKH na podzim 2024
Do výběru se mi dostaly dva koncerty těchto pořadatelů. Letos se můj zájem více přesunul k FOK, zejména díky dramaturgii pana Rudovského. Oceňuji jeho dovednosti ve výběru a programu komorních koncertů.
Richard Mandelík
SOČR na podzim 2024
Tři koncerty navštíveny a jak zákony káží nám, nutno přiznat takřečený product placement, což uvidíte v poslední větě.
Richard Mandelík
Café Créme na podzim 2024
Jako obvykle čtyři podzimní koncerty řady, jež je už mým stálým abonentním místem, hudební kvality jsou prvotřídní a atmosféra domácká Letos pak zakoupena abonentka s rezervací.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
V Jaroměři hořelo v průmyslovém objektu, škoda je odhadnutá na milion korun
Škodu předběžně odhadovanou na milion korun dnes způsobil požár technologie v průmyslovém objektu v...
iDNES: Chování vychovatelek ze Žatce k dětem soud předal k projednání přestupku
Soud v Lounech v případu trojice vychovatelek ze žateckých jeslí dospěl k závěru, že se sice k...
Koaliční smlouva ve Zlíně je podepsaná. Uvolněných radních bude šest
Koaliční smlouvu ve Zlíně dnes večer podepsali zástupci hnutí STAN, Zlín 21 a trojbloku, který...
Krajský soud odmítl zpochybnění voleb ve Františkových Lázních
Krajský soud v Plzni zamítl obě stížnosti na volby ve Františkových Lázních. Obě podala volební...
- Počet článků 763
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 233x



















