PKF na podzim 2024

Vybral jsem si z mé oblíbené komorní řady čtyři koncerty. Prvý v září jsem nezaznamenáním v diáři promeškal, druhý se konal 14. října, třetí 18. listopadu a čtvrtý 16. prosince.

Ten druhý obstará sestava housle Lucia Fulka Kopsová, klavír Lucie Soutorová Valčová a jako hosté klarinetista Jan Brabec a jeden z největších českých nástrojových talentů dnes s klarinetem a basklarinetem Anna Paulová. U vstupu samozřejmě potěší ducha mého i oko usměvavá kráska Anetka.

Znalá a výjimečným hudebním vkusem oplývající dramaturgyně Martina Sermain tentokrát v úvodním výkladu oddělí životopisná fakta od části hudební, za což ji velmi chválím, má to jasný řád a systém.

Na program zařazeny skladby autorů, kteří nedosahují věhlasu velkých hudebních osobností, ale to neznamená, že v jejich díle nelze nalézt kusy kvalitní a krásné. Mnozí zůstali na okraji zájmu nezaslouženě.

Prvním z nich je vídeňský skladatel Walter Rabl, jenž po 30. roce věku přestal skládat a věnoval se jen sbormistrovství a dirigování. My si dáme jeho Kvartet pro klarinet, housle, violoncello a klavír Es dur, op. 1, v úpravě pro klarinet, basklarinet, housle a klavír Vojtěcha Pacáka. Skladba je velmi pestrá a zajímavá je souhra obou klarinetů. Pestrost koncertu významně dodá třídílný výběr z Miniatur pro basklarinet a klavír Slávy Vorlové, jež pěkně loni i letos připomenuta záslužnou prací Lieder Society. Basklarinet chvílemi připomíná zvuk saxofonu.

Když už Andulka třímá basklarinet, je vhodná chvíle k zařazení Tarantuly pro basklarinet a klavír. Michaela Markowskiho. Zdrojem jsou samozřejmě neapolské tarantely. Rytmicky se skladba neustále mění.

Po přestávce se hraje svatební Klezmer’s Wedding pro klarinet, housle a klavír Srul Irvinga Glicka, kde si píšu poznámku „Skvělé a klarinet září“ a kdyby v názvu nebylo slovo klezmer, jasně bych potvrdil, že zní jako ze Šumaře na střeše. Závěr obstará Piazzolova trojice Libertango, Oblivion (v aranžmá José Bragata) a La Muerte del Ángel. Přídavkem je opět Piazzola a jeho Ave Maria. Aplaus je hromový. Po celou dobu se na sebe klarinetistka a klavíristka usmívají a dělají oči.

Třetí koncert má neobvyklé nástrojové obsazení Ladislav Bilan s marimbou, Stanislav Gallin u klavíru a Lenka Filová s anglickým rohem, tím nádherně znějícím poněkud na konci ztloustlým hobojem, který proslavil Dvořák tím, že jejich zvuk použil v úvodu Larga v Novosvětské, a tak nastavil atmosféru jedné z nejkrásnějších symfonických vět světové hudby. Dnes bylo třeba pečlivě vybírat repertoár s ohledem na aranžmá pro nástrojové obsazení, což Martina patřičně okomentuje a já vidím, kolik úsilí věnuje dramaturgii a obsazení vhodnými hudebníky. Jeden z důvodů, proč si jí tolik vážím a chodím zejména na komorní řadu PKF.

Vítací kráska Anetka dnes v rudých šatech a na rtech nešetříc rtěnkou téže barvy způsobuje mi slabost v kolenou. Ty rudé rty jsou jen o málo méně zřetelné než slavná nejčervenější pusinka v Evropě sopranistky Pavly Radostové.

Nizozemský skladatel 20. století Jan Koetsier složil pětivěté Tänzerische Impresionen pro marimbu a harfu a my slyšíme, jak se oba nástroje doplňují. Poté zazní Faurého slavná Pavane, op. 50, v úpravě pro anglický roh, marimbu, klavír a harfu Jaroslava Pelikána.

Z Mahlerova Chlapcova kouzelného rohu zazní píseň Urlicht v úpravě pro anglický roh a marimbu Karla Chudého. První část koncertu zakončí Saint Saënsův Danse Macabre, op. 40, v úpravě pro marimbu a klavír francouzské marimbistky Adélaide Ferriére.

Po přestávce zazní Faurého Élegie pro violoncello a klavír v úpravě pro anglický roh a klavír Jamese M. Guthrieho.a harfistka zaujme místo obraťstránky. Koncert uzavře Debussyho slavná a známá čtyřdílná Suite bergamasque v úpravě pro všechny dnešní nástroje obsahující známou Záři Luny. Přídavkem je zřejmě již dnes hraná Pavane.

Názorně jsme dnes byli svědky, co všechno je v hudbě možné pomocí vhodného aranžmá. Podobně pracovali mnozí barokní skladatelé včetně táty hudby. Prakticky každá dnešní skladba si vyžadovala patřičných úprav. Zkuste to vymyslet a sestavit a najít ochotné a zdatné aranžéry.

Mít dnes klobouk, smeknu a zametám jeho pery před Martinou slepičince za neúnavné hledání zajímavého programu a před Anetkou za volbu rudé barvy na šatečkách i rtících.

K čtvrtému koncertu nastupuje Prague Philharmonia Wind Quintet doplněný o Ivana Klánského s klavírem.

Zahajují Ravelovým slavným Náhrobkem Couperinovým sestaveným ze šesti víceméně tanečních sekvencí, z nichž každá věnována některému z Ravelových přátel padlých ve Velké válce. Poté se hraje Klavírní kvintet B dur Rimského Korsakova, kde mi Rondo Allegretto zní jako ozvěna Gershwina a celá skladba jako dokonale poskládaná paleta zvuků a barev.

Po přestávce vyslechneme s gustem Musorgského Obrázky z výstavy v Linckelmannově úpravě pro dechové kvinteto, což je podobně pestré díky odlišným tóninám jak jednotlivých obrázků, tak i v promenádách. Známé a často hrané je Ravelovo orchestrální aranžmá.