Dvořákova Praha 2024

Letos zvoleny jen 4 koncerty se dvěma českými a jedním italským kvartetem a jedním souborem světové kvality v čele s prvotřídním houslistou.

12. září v Anežském klášteře Zemlinského kvarteto, mně i Hance velmi milé, jí zejména zářivě usměvavý sekundista Petr Střížek. Po přestávce je soubor pro účel Dvořákova kvintetu doplněn o norskou houslistku Eldbjorg Helsing, již jsem již jednou zažil v Obecním domě.

Zahajují málo hraným Dvořákovým smyčcovým kvartetem č. 3 D dur, což nijak neudiví, víme-li že nahráli všechny Dvořákovy kvartety, což jsem před lety zakoupil na jejich koncertu v Atriu, a pak si je za teplých letních rán přehrával na lodžii k snídani, každé ráno dva. Jako druhý kus se hraje kvartetem oblíbená Janáčkova suita Mládí, Kryštofem Mařatkou upravená pro smyčcové kvarteto. Jde o velmi a podnětnou skladbu zajímavé pestrosti, kde stojí za to sledovat každý nástroj.

Po přestávce se hraje raný Dvořákův Smyčcový kvintet č. 1 a moll, op. 1, B. 7, kde neobvykle obsazeny troje housle a jelikož norská hostka rozhodně nehraje housle třetí, ale spíš skoro sólové, je radost ji soustředěně sledovat už proto, že je usměvavá podobně jako Střížek.

13. září tamtéž Sedláčkovo kvarteto, jeden z mladých souborů, jimž patří budoucnost. K němu se připojí kytarista a skladatel Lukáš Sommer. V pestrém a zajímavém programu, jak uvidíte.

Zahajujeme neprávem opomíjeným Václavem Jindřichem Veitem, který patřil k jedněm z nejoblíbenějších skladatelů předsmetanovské éry a měl zajímavé mimohudební povolání. Zastával pozici prezidenta soudu v Chebu, tudíž byl existenčně zajištěn a ve volných chvílích se mohl věnovat komponování. Mimo jiné se také sám naučil česky. Úvodní skladba je jeho Smyčcový kvartet e moll. Poté se za Sommerovy účasti hraje: Kvintet pro kytaru a smyčcové kvarteto D dur, G. 448,“Fandango“. Luigiho Boccheriniho. Zní to opravdu trochu ibersky.

Po přestávce tu máme světovou premiéru Sommerovy skladby Třetí dopis otci, kvintet pro kytaru a smyčcové kvarteto, kde zaznamenávám nedobrou slyšitelnost kytary, což nijak u tohoto málo znělého nástroje uprostřed smyčců nepřekvapí, tudíž si skladby moc neužiju a nemůžu o ní ani nic napsat. Po této skladbě oživí koncert Dvořákovy Dva valčíky samotným skladatelem upravené z klavírní formy pro smyčcové kvarteto. Na závěr zařazen dnešní klenot, a to Smyčcový kvartet č. 7, op. 108, Dmitrije Šostakoviče, což je skutečně zážitek, který mám na desce Pavel Haas Quartetu spolu s kvartety druhým a osmým. Před Šostakovičem vždy smekám a pery na klobouku zametám slepičince.

21. září je malý hudební svátek, v Rudolfinu bude hrát proslulá Academy of St Martin in the Fields, v jejímž čele stojí americká houslová hvězda Joshua Bell. Jsem vždy vděčný, za to, když zahraniční dirigenti zařadí do programu něco zajímavého nebo neobvyklého ze své vlasti. Zde to je Američan Kevin Puts a jeho barevně i melodicky zajímavá část „Earth“ ze suity The Elements. Joshua pak odloží taktovku a chopí se svých Huberman Stradivarius a zahraje Dvořákův houslový koncert a moll, op. 53, B. 108. Hance soudí, že příliš spěchá, ale mně to tak nepřipadá.

Po přestávce úsporná mozartovská sestava (asi 30 hráčů) orchestru zahraje s velikým citem jeden ze světových symfonických majstrštyků Mozartovu Symfonii č. 41 C dur, K. 551, „Jupiter“. Což je přídomek přilepený, jak často pozorujeme dodatečně, jako k některým skladbám Beethovenovým nebo Čajkovského Šesté.

22. září v kapli Betlémské Italské Quartetto di Cremona pro kvintet doplněné violistou Pavlem Niklem hraje v každé polovině koncertu dvě z nejlepších komorních děl, které zná světová hudba a hraje je dle mého vzorně.

Jako první se hraje to starší z děl, a to Schubertův Smyčcový kvartet č. 14 d moll, D. 810, „Smrt a dívka“. Slyšet tuto skladbu je svátek stejně jako po ní ve druhé půli koncertu za pomoci violisty Pavla Nikla Dvořákův Smyčcový kvintet č. 3 Es dur, op. 97, B. 180, který složil za svého pobytu u krajanů ve Spillville za svého prvního pobytu v USA. Skladba nápadně voní po Novosvětské a Americkém kvartetu, bezprostředně předcházejících skladbách, což znamená, že je krásná. Řekl bych, že jsem si letos zvolil samé hudební klenoty a výtečné soubory a že méně je někdy více.