Atrium, zlatá koruna žižkovská v březnu 2015

   Březnový přehled bude trochu delší, koncertů bylo mnoho a povětšinou měly zajímavý a pěkný program. Bylo tedy nutno říci více a zařadit i více odkazů, abyste si také užili.

   7. března jdu se zvědavostí na mladé zpěváky, kteří mohou za pár let stát v čele operních scén, nebo koncertních síní. A bude-li jim přát štěstí, uvidím je v přenosech z Metropolitní opery.

    Dnes se představí sopranistka Kristýna Kůstková, mezzosopranistka Jana Prouzová a  basbarytonista Daniel Klánský (1992), doprovodu se zhostí klavíristka Ladislava Vondráčková. Více informací jsem na internetu našel jen o Danielu Klánském. Bohužel ani letáček s programem koncertu neobsahoval žádné podrobnosti k zpěvákům, což považuji za velikou chybu.

   Kristýna začne Purcellovou písní, Sweeter Than Roses, kterou si nemohu odpustit předložit vám v podání Emmy Kirkby (1949), nejlepší britské interpretky staré hudby, jíž jsem neustále mocně oslovován, kdykoli ji slyším: https://www.youtube.com/watch?v=FRxPXL5G66k. Jana poté zazpívá árii z Händelova Xerxa a Daniel naváže slavnou a často citovanou Ombra mai fu, která zní v basbarytonovém podání zajímavě na rozdíl od obvyklého tenoru, kupříkladu Beniamina Gigliho: https://www.youtube.com/watch?v=kZnpV7ENCoU. No uznejte, tohle nemůžete pouštět z MP3.

   Obě děvčata půvabně vystřihla duet Zuzanky a Marcelliny z Figarovy svatby a Jana pěkně sehrála nafoukanou a drzou služebnou. Avšak poté v árii Cherubína nenasadila dobře a trochu se prala s artikulací, Daniel mě poté v árii Almavivy znovu přesvědčil, že slyšíme nadprůměrný talent. Kristýně a Danielovi se nato velmi povedl duet Almavivy a Zuzanky. Daniel pokračoval v slibném výkonu i v duetu Il core vi dono Guglielma a Dorabelly z Cosi fan tutte. On byl výtečný, ale Jana opravdu ještě není Teresa Berganza, leč přeji jí to zplna srdce: https://www.youtube.com/watch?v=V9OVMetumao.
 
   Po přestávce se znovu vrátili k Cosi fan tutte a v tercetu Soave sia il ventosi pěkně zazpívali všichni. Kristýna se poté odvážně pustila do „šperkové“ árie Markétky z Gounodova Fausta, což je jeden z operních drahokamů, který se svou nenapodobitelnou vřelostí takhle zpívala krásná Andulka Moffo: https://www.youtube.com/watch?v=Ty0t_u_xzPc.
 
   Ohromnou pochvalu uděluji Janě za árii Voce di donna Giocondiny matky zvané La Cieca, neboli Slepá z Ponchielliho překrásné opery La Gioconda. Já vím, že to není fair vůči těm snaživým a docela slibným děvčatům, ale vám to pustím s Elinou Garančou: https://www.youtube.com/watch?v=RZHDjjKLBpc . Líp to opravdu nejde a tak krásné ženy jsou v opeře už jen u nás a občas na Slovensku.
 
   V zlovolné árii dona Basilia z Lazebníka sevillského jsem nedávno slyšel i Adama Plachetku a musím říci, že v Danielovi mu roste zdatný kolega stejného hlasového oboru. Poté přichází chvíle pro premiéru árie Všechno je jenom hra z opery Jiřího Trtíka Bída, žádost, mámení, kterou přednese opět Daniel, a na něj naváže dobrým provedením i hereckým výrazem Jana s Habanerou z Carmen. Bohatý program uzavřou velmi pěkným duetem Papageny a Papagena Kristýna s Danielem.
 
  Jako přídavek nám zazpívají slavnou árii z Lehárovy Veselé vdovy, nedávno skvěle podané Renée Fleming: https://www.youtube.com/watch?v=x_ZC4IEoWEE. Tohle měl rád děda a občas si to prozpěvoval, hledě do dáli a mysle bůhví na co. Až později jsem pochopil, že muž občas potřebuje hledět do dáli a mlčet a že to je nutné k uchování duševního zdraví.
    
   Kdybych je měl seřadit, dal bych na prvé místo basbarytonistu Klánského, na druhé mezzopranistku Prouzovou a na třetí sopranistku Kůstkovou. Tím nijak nemyslím, že třetí nepodala dobrý výkon. Oni všichni vědí, že bude ještě třeba mnoho let tvrdě pracovat a mít ještě k tomu i kliku. Třeba na ně budu někdy chodit a rád.
 
A kladu si otázku, kde se v rodině Klánských bere tolik hudebního talentu. A kdyby vás náhodou zaujala Emma Kirkby, poslyšte příkladmo ještě o století starší píseň mistra loutny Johna Dowlanda: https://www.youtube.com/watch?v=8KDL0J0E-s4, anebo Didonin nářek ze slavné Purcellovy opery Dido a Aeneas tentokrát živě: https://www.youtube.com/watch?v=iTV6F3lTU7o.
  
   9. března zde zpívá smíšený sbor Pražští pěvci. Na průčelní stěnu ztemnělého sálu se promítají instalace, které vytvořil ve sklepení fary u sv. Haštala Denis Anfilov a nafotil Tomáš Fafek. Je to takový multimediální pořad, který podle mého v Atriu postrádá kouzlo historického podzemí. Leták k programu neobsahuje žádné podrobnosti a už vůbec nic v něm není k Pražským pěvcům. To je už podruhé za sebou a já slibuji, že se důrazně ozvu.

  Pražští pěvci zpívají Aarvo Pärta, jehož jméno je uvedeno v programu chybně. Programový leták uvádí, že se bude zpívat též Čajkovského liturgie, ale podrobnosti to vůbec neříkají.  A promítaný text uvádějící jednotlivé části produkce je také velmi nedostatečný. Nechápu to a mám docela zlost. Hudba Aarvo Përta je podmanivá, ale poslouchat ji déle než půl hodiny je poněkud monotónní. Produkce ve sklepení za úsporného a dobře navrženého osvětlení mohla jistě být zajímavá, ale nějak mi to vše do Atria nezapadá a nevyznívá.

   Dobře znějící soubor nakonec přidá Rachmaninovovu Bogorodice djevo. A ohlásí, že bude příští týden dávat v augustiniánském chrámu v Roudnici nad Labem Rachmaninovovy Nešpory a tím si mě získá. Roudnici dobře znám a je to po dálnici kousek. Pro zvědavce nabízím jejich stránky: http://www.prazstipevci.cz/.

  Přídavek Bogorodice djevo předkládám v podání světově uznávaného okteta VOICES8: https://www.youtube.com/watch?v=QF_o56tobps. A Rachmaninovovy Nešpory budou v Roudnici znít podobně jako zde: https://www.youtube.com/watch?v=EzeifvBH_cs.
   
   Druhý den jdu na mladou violistku Kristinu Fialovou, pohybující se mezi Českem a Dánskem, doprovázenou klavíristou Martinem Levickým. Smutné je, že je tu se mnou jen 8 lidí. Viola jako sólový nástroj zdaleka nedosahuje obliby houslí, violoncella, či klavíru a bývá mnohdy podceňována. Také skladatelé nenapsali žádná díla, jež by se skvěla podobně, jako houslová. Ale my nakonec ve druhé polovině uslyšíme dvě výborné věci a Kristina nakonec dokonce přidá a profesionálně dá najevo, že si váží každého diváka.

  V prvé půli se hrála Sonáta pro violu a klavír., op. 84, Viktora Kalabise a poté překvapivě krásná Brahmsova Sonáta pro violu a klavír Es dur, op. 120. Stojí za poslech: https://www.youtube.com/watch?v=9vkiJ-EINbg . Po přestávce nezklame Martinů se svou Sonátou pro violu a klavír č. 1 s velmi svéprávným a v konci zdivočelým klavírem, který skladbu jakoby vybouří a ve finále dovede k božskému klidu: https://www.youtube.com/watch?v=3N6XELuRBAw. A známý příznivec violy Paul Hindemith večer uzavře Sonátou pro violu a klavír op. 11 č. 4.
 
   17. března zde hraje pozoruhodný mexický klavírista Alejandro Vela a já se pořádně nepodívám, popadnu první vstupenku na řadě ve své speciální krabičce na vstupenky, dorazím do Atria a zde zjistím, že to začalo před hodinou a že je to akce pro zvané. Lístek, který jsem si přinesl, je až na 19. Nesmějte se tolik. Ještě, že máme Youtube a že tam Alejandro má plno videí. Otevřu si víno, a budu si ho přehrávat za domácí úkol o víkendu.
 
 Onoho 19. zde vystupují houslistka Monika Růžková a harfistka Hedvika Mousa Bacha. Moc pěkná kombinace nástrojů a příjemná děvčata spolu hrají už pátým rokem.
 
   Večer otevřou krásné variace Corelliho skladby La Follia, na niž naváží variace na Händelovu Passacagliu. Půvabně něžná skladba a hraje ji jen harfa: https://www.youtube.com/watch?v=dr7_aPlAsp0. V původně klavírním Preludiu Mendelssohna-Bartholdyho transponovaném pro harfu a housle dominuje logicky harfa. Poté třikrát Debussy, který zní na harfě tak jemně a příhodně, přestože je původně připsán klavíru. Nejprve Beau soir cis-moll, poté známá Dívka s vlasy jako len a Romance L‘ame évaporée impresionistický koutek uzavírá. Musíte uznat, že to je opravdu krásný večer: https://www.youtube.com/watch?v=1Soh84itsm0.

    Prvou půli ukončí známé Preludium a allegro Fritze Kreislera v Pugnaniho úpravě: https://www.youtube.com/watch?v=MJUvPa7qC0Y  Pokud se vám vybavila Williamsova hudba k Schindlerovu seznamu, vězte, že napodobování a opisování je v hudbě častější než na českých vysokých školách: https://www.youtube.com/watch?v=MJUvPa7qC0Y.

   Po přestávce se plně přesuneme do dvacátého století a harfové Impromptu Gabriela Pierného je skvělým úvodem k třídílné Historii tanga Ástora Piazzoly. Tady je ono Impromptu: https://www.youtube.com/watch?v=P69pTZEpYWM. Vězte, že prvý díl Piazzolovy trilogie se jmenoval Bordel 1900 a měl upomínat na místa a dobu vzniku tohoto tance. Další části Café 1930 a Night club 1960 se zvukem i náladou vztahovaly k dalším dobovým etapám.
 
    21. března přichází mně již známá a sympatická sestava sester houslistky Růženy Sršňové a klavíristky Anny Staré, k nimž přibude na Martinů Sonatinu pro klarinet a klavír stejně jako posledně klarinetista Zbyněk Lstibůrek.  Sonáta A dur pro housle a klavír zpěvnými houslemi dosvědčuje, že František Benda (1709-1786) byl houslový velikán 18. století. Zcela jiného druhu je Debussyho Sonáta pro housle a klavír, kde se oba nástroje trochu střídají ve vedení. Svěží až jásavý klarinet v již zmíněné Martinů sonátě uzavře prvou část koncertu.
 
  Druhou část otevře populární krásné houslové sólo z Radúze a Mahuleny Josefa Suka. Nato mi udělají radost Českou rapsodií pro housle a klavír, neb Martinů já mohu poslouchat od rána do večera. Tady ji hraje jeden student v tzv. galerii v HAMU a docela pěkně: https://www.youtube.com/watch?v=J0uGjPz6-gU. Příjemný večer uzavřou z folklóru čerpající Variace na cikánskou melodii pro housle a klavír Adama Skoumala. Skladbička je náladová a velmi taneční. Přidávají variace na Ježka.
 
     A poslední koncert tento měsíc máme s Hankou, někdejší studentkou hry na kytaru, ve znamení doktorandského koncertu Patricka Vacíka, nejmladšího člena Pražského kytarového kvarteta (PKK), na které vždy rád chodím.

   Patrick mi vždy připadal jako přední hráč kvarteta a dnes ukazuje, že toho nejen dost umí, ale též je schopen sestavit výtečný program. Popíšu jej celý a budu se snažit najít téměř vše na Youtube, neb se rád k tomuto koncertu vrátím a spanilé čtenářky i stateční čtenáři mi mohou dát za pravdu, že jsme si s Hankou užívali. On byl totiž na programu anglický renesanční převážně dowlandovský večer doplněný barokním Purcellem a soudobým Brittenem. Nutno vzít na vědomí, že původní loutnu nahradí kytara a později kytarové duo a kvarteto.
 
   Na úvod se hrály Dowlandovy Fantazie č. 1, překrásná Lachrimae Pavan: https://www.youtube.com/watch?v=yPIf03fsR2s a neméně krásná fantazie Farewell: https://www.youtube.com/watch?v=t0JqUdyZ_KA.
 
   Poté přichází Matěj Freml a v podání Dua siempre nuevo  uslyšíme půvabné, byť kraťoučké A Fancy for Two Lutes: https://www.youtube.com/watch?v=vsjo7EkJghY. Po chvíli ještě jedno takové Fancy. Ve dvou ještě zahrají Dowlandovy My Lord Willoughby’s Welcome Home a My Lord Chamberlain his Galliard: https://www.youtube.com/watch?v=qgR0ANUYFlQ.

   Po přestávce se na pódiu sejde kompletní PKK a nejprve potěší převelice ducha mého překrásnou suitou z Purcellovy opery Král Artuš, kterou jsem našel jen v orchestrálním provedení, ale je tak nádherná, že to nemůže vadit: https://www.youtube.com/watch?v=9TkbrTtHR7w. Poté ještě Dowlandova Semper Dowland, Semper Dolens, skladba neobyčejné jemnosti: https://www.youtube.com/watch?v=tlN7C5E1cFQ,  a pak The Earl of Essex Galliard, která je známa též jako píseň a zde je v zajímavém podání: https://www.youtube.com/watch?v=ZbpJoLUmPdY.

   Závěrečné číslo patří Dvorským tancům z Brittenovy opery Gloriana.  Brittenovi se podařilo složit poklonu renesančním mistrům dokonale znějící taneční hudbou, kterou by neznalý posluchač klidně mohl připsat Dowlandovi nebo Tallisovi. Jsme velmi povzneseni a vděčni za přídavek, který zněl hodně brazilsky a ohnivě. Patricku Vacíkovi i jeho kolegům patří poděkování za skvělý večer.

Pokud nyní řeknu: „Kampak večer, moje milá, což tak jíti do Atria“, musím si odpovědět, že v dubnu jistotně na mé oblíbené houslistky Markétu Janouškovou a Lucii Sedlákovou se svým Kinsky Triem. Můj duch i oko se budou radovat. Avšak ani jednou nebylo možné si v březnu sednout ven, což snad napraví duben.