Atrium na jaře 2022

   Stálo za to sem jít jen šestkrát, víckrát to nešlo, nebo nebyl zájem. Bývalo zvykem, že se šlo šestkrát měsíčně, dokonce i jednou dvanáctkrát.

   19. ledna tu hrají dva renomovaní kytaristé Patrick Vacík a Matěj Freml vystupující jako Duo sempre nuevo, hraje se španělsky znějící Boccheriniho Introduction et Fandango a k přemítání zvoucí opomíjený Jan Novák a jeho Rosarium a první půli uzavřou Madrilenas Moreno Torroby s třemi částmi, naléhavou, něžnou a zpěvnou až svižně rytmickou.

   Po přestávce se hraje Tesařova suita Karussell, na niž naváží Granadosovy tance Oriental a Andaluza, která mě zaujme nejvíce. Neméně skvělé je Didgeridoo (což je aboriginský nástroj) Štěpána Raka.

   27. ledna tu hrají čtyřručně manželé Kasíkovi nejdříve Mozartovu sonátu D dur K 381 a poté Schubertovu Fantasii f moll. Po  přestávce 4 Brahmsovy uherské tance a čtyři Dvořákovy slovanské. Další je pak přídavkem.

   12. února nám hraje seskupení Crossover Quintet, jež sice věrno svému názvu, ale hraje vcelku kvalitně a občas překvapivě. Velmi vhodné pro sobotní dopoledne.

   7. března v rámci konceptu Hudba, slovo a cit je na programu melodram Richarda Strausse Enoch Arden, což je dojemný příběh na text Tennysonovy básně o námořníkovi a jeho lásce vyprávěný v hodině smrti. Režijní vedení obstarává Věra Šustíková, recitace svěřena Jaromíru Medunovi a u klavíru Miroslav Sekera. Celé je to hudebně i slovně silné a jde o jeden z nejzajímavějších nápadů v Atriu.

   12. března tu bez přestávky Trio Incendio s Anetiným bratrem Vítem Petrasem u violoncella předloží své představy o tom, jak hrát Haydna na jeho Klavírním triu C dur, Nato podobný test Brahmsovým Klavírním triem D dur č. 1, op. 8. Přídavek je Šostakovič.

   16. března tu hraje Kvarteto Martinů, které jde do české hudby a dává Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 30, Josefa Beneše, kde mám pocit, že jsem u Schumanna. Téměř neznámý skladatel prožil pozoruhodný život a získal si pověst zejména ve Vídni. Nato udělám chybu, jaká se mi často nestává, a po první skladbě odejdu na přestávku, takže vynechám Cypřiše. Po přestávce se hraje rozměrný Dvořákův Třináctý kvartet, který spolu se čtrnáctým nazýván kvartetní symfonií, kvůli propracovanosti, bohatosti i délce. Na odlehčení přídavek na motiv známé písně skupiny Abba Mamma mia.

   Na další koncerty jsem již nemohl jít pro jiné povinnosti. Pokud by tuto úroveň Atrium udrželo, bude to potěšitelné, co však potěšitelné není, je jednání dramaturgyně s mnoha vynikajícími hudebníky zatížené neporozuměním bohužel se strana Atria, tak se nakonec stane, že některé stálé tváře se tu letos vůbec neobjeví. A té klasiky je tu stále málo. Bude asi nutno pohovořit s paní ředitelkou, pokud vůbec bude ochotna. K podzimnímu přehledu se vůbec nevyjádřila, což nikdy dříve neudělala. Holt někdy se kritika snáší špatně, místo aby posloužila k zlepšení.