Proč mám ráda školní srazy

Školní srazy jsem nesnášela. Připadalo mi vždycky trochu divný, jak každej vytahuje fotky pocintanejch dětí a spařenejch těl před stanem u Burgasu. Od jistý doby na ně ale nedám dopustit. Proč? Tak pěkně podle abecedy.

Za á: Když si v první minutě naleju na klín a lejtko červený víno, mám stejnej pocit, jako když jsem si v šestý třídě kydla před focením na bílý triko marmeládu z koblihy. Je mi to úplně jedno.  

Za bé: Když si pak na skvrny podoby a velikosti obou Amerik cákám sodovku a ony mizí, získám pověst vynálezce. Genia. Několik lidí mě požádá o vizitku.       

Za cé: Nevadí mi, že červený víno, který jsem si chrstla na kalhoty, chutná jako mošt smíchanej s okenou a nejspíš vůbec není červený, když fleky od něj požraly obyčejný bubliny. Nechci se tu přeci spráskat jak carskej důstojník.

Za dé: Nemusím si chodit kontrolovat každejch osm minut na záchod rtěnku. Křísit lavicový lásky je jako chtít budit Boženu Němcovou. 

Za é: Zjišťuju ale, že Brunovi, co seděl za mnou, jsem se líbila já a ne Libuška, jak jsem si vždycky myslela.   

Za ef: Zjišťuju taky, že většina spolužaček, včetně Libušky, je rozvedenejch, má deprese, mladšího nebo staršího milence a děti, co provedly něco hroznýho. To chce dvě deci.

Za gé: Dojde mi, že třídní vůbec není megera a povím jí to. 

Za há: Dám si ještě dvě deci a plácnu matikářku po zádech, že vypadá jako zpěvačka z Abby.

Za chá: Učitelky mi řeknou, hele, pojď budeme si tykat.

Za í: Zjistím, že i učitelky mají deprese, milence a doma strašný spratky.

Za jé: Dám si na to s nima dvě deci.

Za ká: Vypadne ze mě, že chemikář, co na srazu chybí, byl pořádnej vůl.

Za el: Dozvím se, že až takovej vůl nebyl a rozesměje mě to, netuším proč, k slzám. Sakra, kde jsou s tím červeným …

Za em: Sedím na baru a pořád se směju, Tereza líčí, jak sousedka, co provozuje střelnici, mámí chlapy ňadry číslo šest.

Za en: Spadnu z barový stoličky, protože se směju tomu, že ani jedna nemáme šestky, co šestky, ani trojky. Ale tu dvojku bych si, hrome, dala.  

Za o: Hladím po hlavě Terezu, když se rozbrečí, že přeci jen nemá ty šestky, protože nabíječka vzduchovek je ukazuje i jejímu chlapovi.

Za pé: Odvádím Terezu na vzduch, tak nějak se vzájemně držíme … a slibuju, že jí domluvím plastickou operaci. Netuším kde.

Za qé: Na vzduch přichází i Lucie, co je učitelka. Bouchne pěstí do dřevěnýho stolu a zařve, jsou to parchanti zasr…. Těžko říct, koho tím myslí.  

Za er: Vzduch pomohl, žádný carský důstojníci, haha.

Za es: Konečně dojde na fotky.

Za té: Na mobilu nacvakám obrázek dcery v pletený čepici. Nechávám kolovat.

Za ú: Asi se hodně líbí, prohlíží si ho i obsluha.

Za vé: Když se mi mobil vrátí, vidím, že kolovala fotka mýho zadku.

Za wé: Snažím se okolí namluvit, že je to zadek mý kamarádky.

Za iks: Bruno na mě vyčítavě kouká.       

Za ypsilon: strašně strašně strašně se směju, jotakppřessssněkvůkvůkvůlitomhlesemsemšššla  

Za zet:  za zet, hrome, za zet, nemůžu si vzpomenout. Jo, už to mám, za zet je zkrátka dobrý zopakovat si někdy abecedu.