Já osobně jsem nadšený důvtipný nakupující tradicionalista.

Když někde jsem, rád ochutnám místní vína, vím, že cena ani honosné přívlastky nejsou pro kvalitu vína určující a pro různé příležitosti se dají použít různá vína a konečně mám své oblíbené odrůdy, producenty a oblasti a s těmi si většinou vystačím a už moc neexperimentuju.

Do žádné :(

Lenko, já patřím jednoznačně do kategorie "Důvtipní". Miluji červené a dle rad kardiologa pana profesora MUDr. M. Šamánka piji denně. Jsem milovník nebo alkoholik?? Pan profesor říká něco milování. Dobrý článek.

Tatínek miloval vinohrad. Rád "tvořil" dobrá vína, ale kromě koštování víno nepil.

Asi jsem se potatila, víno nepiji, což na cérku ze Slovácka je divné.

Hlavní motivací je pro mě pochopitelně to víno, které mi chutná, a to je i rozhodující.

Oproti mládí se to změnilo z kvantity ve kvalitu.

Mám svá oblíbená vína, a ty měním podle chuti, a taky eventuálně podle jídla.

(Merlot, Primitivo, Chardonnay, Muscat)

A někdy vyzkouším i osvědčeného vinaře (Rulandské modré, Zweigeltrebe....)

Myslím, že kategorie "nadšenci" a "tradicionalisté" se v lecčem překrývá. Nadšenci většinou bývají vinaři (a milovníci vín), kteří chtějí, aby víno bylo co nejméně znásilněno technologiemi a různými přídavky (ušlechtilé kvasinky, enzymy, hobliny atd.), a naopak co nejvěrněji otisklo místo a odrůdu.

Jsem spokojený popíječ m l a d ý c h vín. Proto se vždycky zásobím svatomartinským vínem (Müller Thurgau a Svatovavřinecké). U něj má člověk vždy jistotu, že navzdory vcelku příjemné ceně ho nikdy nepřekvapí nahořklá příchuť stařinky, která se někdy objeví i u dražších starších vín. Samozřejmě úplně bezkonkurenční je Vlašský ryzlink ve sklípku mého bratrance na Slovácku, ale to je úplně jiná kapitola.

No vidíte to já mám rád dobrá zralá vína, kde se dá vychutnat plná zralost, získaná časem, o proti jalové mladosti. Jako víno vinaře Libora Veverky, Šamšuly, Dufka, Hradila.

V domácím prostředí již jen od odzkoušených vinařů a přímo u nich. Nevěřím na pečlivé skladování velkoprodejen, které nechá bedny s vínem stát kdekoli a jakkoli dlouho.

V cizině - jsem bezradný. Tam jen dle aktuální chuti při degustaci. Nicméně v oblasti St.Emilion ve Francii nešlápnete vedle nikdy.

Víno mě sice neoslovilo (možná někdy v budoucnu, není všem dnům konec), ale on se ruku v ruce s trendy v pivovarnictví dá stejný metr uplatnit i na pivaře. A zde bych byl ve skupině nadšenců.