„Chcete mě?“ - „Vem si mě!“

Dva zdánlivě rozdílné pořady uváděné v TV. Po zhlédnutí obou se mi ovšem rozdíly mezi nimi trochu smazaly.

V prvním z nich se jedná o opuštěné a nalezené pejsky. Mají za sebou osud kolikrát těžký, lidmi poznamenaný. Lidé potom upozorňují na jejich těžký život a ústy dobrodinců jakými jsou např. paní Kubišová nebo pan Srstka hledají pro psí miláčky vhodný domov.

Ve druhém z nich se jedná o lidské bytosti, které mají tu schopnost mluvit, proto je verze tohoto pořadu trochu jiná. Mohou se sami prezentovat, mají výhodu schopnosti řeči – to pejsci nemají, místo předvádění se v televizi mohou ještě slovně své chování komentovat. Nevím jestli je to výhoda :-)

Pes, který štěká nekouše, slečna, která taktizuje, vítězí!

V každém případě je jasné, že obě skupiny hledají „pouze“ klidný domov, hlavně DOMOV. Při porovnání nároků slečen a pejsků jasně vyhrává skupina psů. Moje doporučení údajnému milionáři je prosté – poslední červenou růži si zaslouží pan Srstka, protože pejsky opravdu miluje.

A byť jsem normální ženská musím konstatovat, že pes je odkázán na lidi, ale slečna, která žadoní o „obojek milionáře“ není ani ženská.

Morální hledisko, že před 22. hodinou večer by neměla být výroky ohrožena mládež, je touto soutěží naprosto nabouráno. To je první výtka, druhá výtka, daleko závažnější je, že oficiálně se uznává hledisko, že peníze jsou zásadní měřítko pro uzavření vztahu a posléze jednotlivé ženy „vítězí“ svou taktikou – spěje vše k „dobrému konci“ – tím má být manželství s milionářem.

Krásné, příkladné stanovisko pro naši zemi!!!! je to hrozné, ale jediné co mě napadá jako poslední výkřik: „Lidé bděte!!!“ A nebo radši - „Vem si mě!“ ?