Evropská unie podle Macrona

Pan Macron má dost velké problémy ve vlastní zemi, ale to mu nezabraňuje chrlit další a další nápady, jak by si představoval fungování EU.

Blíží se nám volby do Evropského parlamentu. Kampaň jede na plné obrátky. Nejčastěji registruji sdělení, že EU nerozhoduje bez nás. Že máme šanci prosadit své názory, jen se o to málo snažíme. Druhé sdělení, které slyším poměrně často, je to, že je pro nás důležitý Schengenský prostor. Zdá se to jako nesouvisející informace, ale poslední vyjádření francouzského prezidenta je propojuje.

Jistě se mnou budete souhlasit, že není v EU mocnějších lidí než německá kancléřka a francouzský prezident. Pan Macron má sice dost velké problémy ve vlastní zemi, ale to mu nezabraňuje chrlit další a další nápady, jak by si představoval fungování EU.

Jeho posledním nápadem je zúžit Schengenský prostor. Pokud budu citovat, tak p. Macron chce „Evropu, která ochraňuje své hranice, má společnou azylovou politiku, kde jde odpovědnost ruku v ruce se solidaritou“. Ano, opět je zde zmiňována jednotná azylová politika. Když to shrnu do jednoduché verze: Budete dělat to, co chceme my, nebo vás potrestáme.

Reálně to tedy znamená, že sice Česká republika může, společně s dalšími státy, jako je Polsko a Maďarsko, zablokovat zavedení této politiky, ale za prosazení svého názoru je chtějí ostatní státy trestat. Skutečně je tedy možné prosadit v EU svůj názor a pohled na danou věc, jen s jednou podmínkou, musí to být názor totožný, jako má Francie a Německo. Jinak přijde trest.

Osobně považuji volný pohyb lidí, zboží a kapitálu za jediný přínos Evropské unie pro ČR. Vynechme nyní to, že Schengen nerovná se EU. Jsou státy, které patří do Schengenského prostoru a nejsou členy EU a naopak. Vynechme i fakt, že obdobná pravidla by šlo domluvit bilaterálními smlouvami, bez nutnosti být svazováni mnoha nevýhodnými regulacemi a pravidly. Důležité je to, že snaha vynucovat si poslušnost silou se projevuje čím dál častěji.

Potěšující je zatím jen fakt, že o změně Schengenu se sice dobře a snadno mluví, ale je dost těžké ji zrealizovat. Pro tuto změnu je ještě stále potřeba souhlas všech států. Ale co není, může být. Snahy, aby se veškerá rozhodnutí prováděla pouze na základě kvalifikované většiny, stále sílí. Opravdu chceme být součástí spolku, kde se rozhoduje o nás bez nás a když si občas dovolíme nesouhlasit, tak se okamžitě vymýšlí tresty? Já jsem přesvědčen, že by o nás neměl rozhodovat francouzský prezident, ani jiný politik zvolený jinde než v ČR. Vystupme z EU, než se staneme novodobou kolonií, která již nemá právo určovat, co se v jejích hranicích bude dít.