Zemanův poradce byl aktivní komunista. Diskutujme o tom

Jsou věci, které člověk změnit může a věci, které neovlivní, ani kdyby se na hlavu stavěl. A žádné dno není tak pevné, aby se nedalo prokopat ještě hlouběji. Čehož je Václav Klaus mladší živoucím důkazem.

Hysterie z možného zvolení Karla Schwarzenberga nástupcem Václava Klause zřejmě stále nedostoupila svého vrcholu. Fanatičtí zastánci Miloše Zemana trpí akutním nedostatkem faktických pozitivních argumentů, kterými by svého favorita podpořili a tak ve snaze umotat z prdu ruční granát sahají k argumentům naprosto zcestným a absurdním.

Dokud se z jejich strany ozývaly jen výkřiky o svět ovládajícím Bilderbergu či NWO, o kterém krásně prohlásil v diskusi jeden z voličů Miloše Zemana „je členem skupiny, která zavraždila Michaela Jacksona“, byla to sranda. Mentální slabost autorů oněch výkřiků byla zjevná, nijak ji nemohly poškodit ani závažné informace o upírských předcích, či středověké genocidě českého národa jeho předky.

Horší byly sofistikovanější metody, kdy klady byly vydávány za zápory a byly silně naředěné snůškou lží a spekulací, jako například v článku A. B. Bartoše o tom, jak otec Karla Schwarzenberga udával židy, byl jedním z význačných nacistu podporovaným špičkami Třetí říše a sudeťáků a jak je rod Schwarzenbergů pevně spjat se spoluprací s těmi odpornými židy. Což sice bylo zmíněno jen mimochodem, ale čtenáři by to nemělo být skryto, protože „židi jsou špatní, žáno a kdo volí Švarcmberka, volí nový světový pořádek pod taktovkou Kohna a Roubíčka“. Pro mnoho z příznivců Miloše Zemana se tento článek stal mantrou, kterou stále dokola citují, ohánějí se jím, jako kropenkou plnou svěcené vody, protože konečně dostali do ruky slibného bubáka. To, že je článek snůškou lží, polopravd a šílených konspiračních teorií a že jeho autor je těžce excentrický židobijec a bylo by vhodné před použitím zapojit mozek už ale velkou část voličstva Miloše Zemana nezajímá. Mají svou pravdu a co je víc.

Ovšem, pořád jde jen o výmysly, které jde s trochou zdravého rozumu hodit přes palubu a mávnout nad tím rukou. Prozatím nejhorší a nejubožejší roli v předvolebním boji hraje syn Václava Klause, kterému nestačilo znemožnění se parodováním příšerného zpěvu Karla Schwarzenberga, ale pustil se do vytahování hříchů vyženěných příbuzných.

Ano, bylo ubohé, když se jeden postižený vysmíval nedostatkům jiného člověka. Václav Klaus mladší se tím dostal na úroveň Roma, který se slovy „černá svině“ seřezal černocha. Ocitl se tím na morálním dně a ztratil poslední zbytky respektu, který jsem vůči němu choval. Takovéto znemožnění asi Václavu Klausovi nestačilo, popadl kyblíček, lopatičku a rozhodl se zavrtat do toho bahna na dně ještě hlouběji.

Do boje proti Schwarzenbergovi vytáhl hnědého bubáka fašismu. Argumenty o fašistické minulosti otce Karla Schwarzenberga dokládá citací z knihy Standy Mottla, nicméně tyto informace byly historiky dávno vyvráceny. Naopak je zdokladováno a doloženo, že šlo o vlastence a aktivního bojovníka proti fašismu.  Možná právě proto vytáhl ze šuplíku Schwarzenbergova tchána, kde o minulosti spjaté s nacismem nemůže být pochyb. Ovšem, jsou hříchy předků, nebo snad lépe řečeno vyženěných příbuzných důkazem morální zvrácenosti a důvodem pro nezastávání nejvyšší státní funkce? Nebo je to jen ubohé a chabé hledání si důvodů ve stylu „a vy zase mlátíte negry“ tam, kde už jinou špínu nelze najít?

Ne, nebudu tvrdit, že Karel Schwarzenberg je blanický rytíř ve zlaté zbroji. Má své mouchy, pro hodně lidí nepřekonatelné. Dají se ale pojmenovat bez ztráty vlastní sebeúcty. Můžeme si říct, že Karel Schwarzenberg je nevolitelný pro svou spjatost s Kalouskem, pro svůj, někdy přehnaný eurooptimismus, pro podporu evropských záchranných fondů, pro eurofederalismus, pro podporu zelených, pro podporu Izraele, pro podporu Kosova, pro obdiv k Havlovi… Což pro někoho to mohou být důvody k nevolení, pro někoho naopak důvody ke zvolení, každému co po chuti.

Nevolit Karla Schwarzenberga pro jeho postoje je naprosto fér, protože to jsou věci, které sám ovlivnil, sám si je vytvořil, jsou výsledkem jeho postojů a myšlení.

Diskutovat o tom, že vyženěný příbuzný nebo předek byl to či ono je naprosto mimo mísu. Pokud sáhnu do historie naší rodiny, tak děda na Slovensku býval velmi aktivní hlinkovec, má maminka byla v Hlinkově mládeži a vítala doktora Tisa při jeho návštěvě Liptovského Mikuláše. Ve svých patnácti byla zamilovaná do esesmana a dlouhá léta ji prý strašila vzpomínka na jeho popravu během SNP. Jsem snad o to horší člověk? Mám díky tomu nižší morální kredit, než člověk s pěti generacemi bezúhonných předků?

Pojďme ale použít výzvu Václava Klause s drobnou obměnou. Nepovídejme si o příbuzných Karla Schwarzenberga, kteří jsou neovlivnitelnou minulostí a podiskutujme si o blízkých spolupracovnících Miloše Zemana, u kterých je, na rozdíl od hraběte Hardegga, veliká  šance, že díky Miloši Zemanovi získají vlivná místa.

Podiskutujme si například o minulosti Zdenka Zbytka, bývalého velitele bojových divizí ČSLA, který volal po povolání tanků na demonstranty v průběhu listopadu 1989 a v současnosti úspěšného obchodníka s Ruskem.

Podiskutujme si o minulosti Miroslava Šloufa, jeho aktivní komunistické minulosti, jeho vztazích s takzvanými kmotry, jeho roli v přípravě vraždy Sabiny Slonkové, podivných privatizacích , úplatcích,  odposleších ve Štiříně, o diskreditační akci Olovo, napojení na ruské impérium Lukoil, přátelství s Kavanem, Srbou, Mrázkem…

Myslím, že tohle by byla diskuse o vhodnosti jednoho z kandidátů pro presidentský úřad mnohem plodnější, argumentačně zajímavější, neznamenala by žádnou ztrátu sebeůcty, prokázala by snahu o objektivní posuzování současnosti a v neposlední řadě by vyvrátila dohady, že za hysterií Václava Klause je snaha zakrýt hříchy vlastního otce a dostát zákulisním dohodám a kšeftům s Milošem Zemanem.