Miloš Zeman není můj president! Toliko v kostce sdělení veřejně známých osobností, umělců, herců, zpěváků, vysloužilých politiků, celebrit známých snad jen ze stránek Blesku a v některých případech ze sbírky podpisů pod Antichartou…
ct24
V angličtině je pro to krásný výraz Bullshit.
Vynechám zpověď na téma „Pohrdám Milošem Zemanem“, nebudu nadávat na Václava Klause ani rozumovat nad tím, že oba pánové udělali maximum pro rozmach levice a udělili nevídaný pardon průšvihům normalizačních bolševiků. Na toto téma toho bylo napsáno dost a ještě víc bude. Zkusím se zamyslet nad tím, co sebou nese hysterie „Kulturní fronty“.
Chápu, že smíření se s někým, jako je Miloš Zeman je těžké, ale nad ním je přeci jen něco, k čemu bychom měli mít úctu všichni. Bez ohledu na to, jestli na hradě sedí Losna nebo Mažňák. A tím je svoboda a demokracie.
Před několika měsíci po náměstích skandovali odboráři, levičáci a rádobychudina, že si vládu nezvolili, že má odejít, dodnes se průběžně svrhává vláda, u piva s Tomiem mění ústava a nově se prohlašuje president za nelegitimního.
Současná „kulturní fronta“ se chová stejně, jako odboráři na Václaváku. Volají po něčem, co znamená popření svobodné volby, co znamená popření demokracie, volají po ohýbání práva a ústavy podle toho, jak se to zrovna tomu či onomu hodí. Pochopím, že si něco takového neuvědomí naštvaný odborář z Horní Dolní, když si v Haló novinách přečte, že mu Kalousek ukradne o dvacet korun víc. Ovšem od lidí, kteří se v každé druhé větě ohánějí svobodou a demokracií bych očekával o trochu víc inteligence a úcty ke státu a hlavně pochopení jednoduché věci. Jakmile se zákon jednou podobným směrem ohne, byť jen malinko, bude to precedens, který za sebou potáhne průšvihy nedozírných rozměrů a v konečném důsledku nepovede k ničemu jinému, než k naprosté anarchii. Rozhodně ale ne ke svobodě a demokracii, na kterou se odvolávají.
„Kulturní fronta“ naopak svou hysterií jedině napomůže dalšímu znechucení lidí a umete cestičku rudému parlamentu, který vhodně doplní současnou sestavu rudého hradu, rudého senátu a rudých krajů. Zaměřit se na to, aby za rok a půl nezrudnul i parlament by jistě bylo mnohem užitečnější.
Je nezvratný, i když smutný fakt, že Miloš Zeman byl svobodně zvolen většinou občanů, kteří využili svého volebního práva. A to je fakt, který, stejně jako v případě vlády, nikdy nesmí ulice změnit. A je jedno, jestli to je prošlapaný chodník před fabrikou, nebo příjemně zakouřená divadelní kavárna. Na tom trvám, ačkoliv pohnutky umělců naprosto chápu a souhlasím s nimi.
Jsem ten poslední, kdo by se jakkoliv Miloše Zemana coby člověka a politika zastával a přál bych si, aby případná stížnost pro nefér vedenou kampaň uspěla. Pokud se ale nic takového nestane, budu jeden z těch, kdo ho bude bránit na postu presidenta jako někoho, kdo byl demokraticky zvolen.
