V Knize Zlín v nejbližších dnech vychází v pořadí třetí (avšak v celé sérii šestý) díl kriminální série Jo Nesba pod názvem Spasitel. Tentokrát jde o nájemnou vraždu člena Armády spásy, na první pohled postrádající jakýkoliv motiv a smysl a o vraha, který se dílem náhod ocitne uprostřed cizí země, bez peněz a s posledními několika náboji v pistoli.
Jo Nesbø - Spasitel
Není to zas až tak dávno, co český knihomilný národ zasáhlo šílenství zvané “severská krimi”. Začalo to Larssonovo sérií Millenium, kterou (a nemyslím si že právem) marketing pod tlakem nabušil do hlav čtenářské obce. Vydavatelství pod vlivem úspěchu této série začala pro české čtenáře objevovat jednoho autora za druhým, začaly ve velkém vycházet detektivky skandinávských autorů, dokonce i na poměrně exotický Island došlo.
Z tohoto moře více či méně kvalitních knih ovšem vyčnívá autor jménem Jo Nesbo, jehož romány prochází postava detektiva Harryho Hola. Nejprve v jednom nakladatelství, bez většího zájmu, vyšly knihy Červenka nosí smrt a Netopýří muž. Po čase se knih Jo Nesba v Čechách ujalo vydavatelství Kniha Zlín, které hodlá postupně českým čtenářům předložit celou řadu “Holeovek”.
Nesbo dává ve Spasiteli čtenáři nahlédnout do poměrně nezvyklého prostředí, jakým je Armáda spásy a je příjemné, že v dnešní hyperkorektní době ji nepředstavuje jako organizaci plnou kladných hrdinů, ale jako místo, kde má každý nějakou svou třináctou komnatu a kde jsou občas osobní ambice a chtivost postaveny nad princip víry a morálky. Nevyhýbá se ani takovému tématu, jakým je znásilnění na mládežnickém táboře Armády spásy.
Nevím, jestli si mě Jo Nesbo tak dokonale omotal kolem prstu, ale mám pocit, že s dalšími díly celá série nejen že neztrácí dech, ale že díky vedlejším dějovým linkám nabírá grády. Každý z dílů je sice uzavřeným románem, ale všemi se prolíná Harryho boj se zkorumpovanou policií, pašeráky zbraní i jeho vlastní válka s chlastem. Nesbo to celé dávkuje fikaně. Tentokrát ve Spasiteli se věnuje spíš Harryho osobním problémům, k pašování zbraní se vrátí až ke konci knihy. Díky tomu bohužel je většina Harryho kolegů odsouzena k doslova epizodním štěkům, což ale rozhodně kvalitě knihy nijak neubírá.
Harry Hole je, dle mého názoru, esencí toho nejlepšího z knih Raymonda Chandlera a Ed McBaina. Harry je podobný svéráz, jakým býval Phil Marlowe, ovšem v prostředí podobně živém a plném skvěle vykreslených postav, jako byl McBainův 87 revír. Několikrát jsem se přistihl při myšlence, že by si, podobně jako u McBaina třeba touštík Ollie zasloužil samostatný díl i někdo z ostatních detektivů.
Při čtení se pořád nemohu ubránit srovnání s tolik obdivovaným Larssonem, jehož oblibu jsem nepochopil. Tam kde Nesbovi k napínavému ději a dokonale odvyprávěným postavám stačí pár set stránek, musel Larsson vyplodit beletristickou verzi katalogu Ikea se za vlasy přitaženou detektivní zápletkou, tam kde Nesbovi stačí pár vět, aby čtenář pochopil, že Harry Hole je pro své okolí loser, tam Larsson potřebuje mnoho stránek vyplněných konfigurací počítače, názvy časopisů na stolku a značkou spodního prádla pro pochopení, že jde o zdatného novináře. A to nemluvím o tom, že u Nesba dostane Harry nakládačku a ještě po dvou dílech ho to bolí, kdežto u Larssona nejen že funguje zázračně rychlé uzdravování, ale po vzoru Dana Browna nesmrtelní hrdinové přežijí všechno bez vážnějších následků, včetně díry v hlavě a zahrabání v lese.
Oficiální český web autora najdete na www.jonesbo.cz, můžete si i přidat do oblíbených facebookovou stránku na adrese https://www.facebook.com/jonesbo.cz(dodatek: omlouvám se hnidopichům, ale blogovací systém bohužel nahradil ve jménu autora správné "přeškrtnuté" O normálním)
