Podle Die Welt lidé v Čechách rezignovali a neřeší, jestli novou "hvězdou" na politickém nebi bude staronová KSČM. Co jsem viděl na demonstraci odborářů, co jsem si přečetl v hromadách hnoje diskusí pod články, podle toho co mi chodilo jako reakce do mailu to není až tak úplně pravdivé zhodnocení.
Ano, hodně lidí rezignovalo, je jim to jedno, hlavně ať příjde nějaký spasitel, ideálně z levé strany spektra, ale poměrně velká část lidí si tento comeback přímo přeje. Upírají k němu své naděje, doufají že tady zavládne ráj, který jsme na konci devětaosmdesátého roku opustili a mnozí i doufají, že se stroj času vrátí až do dob, kdy tady vládla jediná pravda a její nerespektování se trestalo kriminálem, koncentrákem a šibenicí.
Dle mého selského názoru jsou všechny tři skupiny na velikém omylu. To že tady v příštích, ať už regulerních nebo předčasných volbách vyhraje levice drtivou prevahou je víc než jisté. A to nejen vinou některých špatných kroků současné vlády, ale především díky tomu, že se spousta úsporných změn dotkla životního nadstandardu běžného občana , které ovšem on sám považoval za standard. Nepopírám, že tady je i skupina lidí, kteří žijí na hranici bídy, nebo ještě pod ní, ale těch, kteří se do té situace nedostali vinou vlastní nezodpovědnosti nebude víc, než by se dalo považovat za statistickou chybu. Zbytek si vylepšoval nadstandard půjčkama na dovolenou, vybavení bytu, elektroniku, hypotéky, leasingy...
Stále ještě tady je generace lidí, kteří byli právě z dob socialismu zvyklí na to, že je někdo vedl za ručičku, že nebyli zodpovědni prakticky za nic, stát se postaral o práci, bydlení, zdravotní péči, jedinou starostí bylo okopávání zahrádny či leštění blatníku fungl nové stodvacítky, dostalo-li se na občana v pořadníku. A dnesku u těch lidí stesk po tom všem opět vyhrává.
Ti lidé se nenaučili žít tak, aby byli v první řadě zodpovědni sami za sebe, za své činy, aby mysleli sami na to co bude až zestárnou, omaroděj, kdyby náhodou přišli o práci. Ne, stýskají si po tom, že se o ně stát nepostará a rádi by se do toho stavu zase vrátili.
A to je právě ten omyl. I kdyby se jejich vysněná vláda s účastí rudého spasitele vyplnila, nestane se nic takového, aby byli šťastni. Pravděpodobně se povolí u některých v současnosti přiškrcených penězovodů tak, aby plebs měl měsíčně o stokorunu, dvě víc. Ostatně, to stačí, občané budou levici velebit a vrchnosti ručku líbat. Naopak v tichosti budou dál utíkat sumy, proti kterým je Promopro zpronevěřená kostelní kasička, pod rukama pánů Hulínského a Rátha budou dál protékat peníze bůh ví kam, ze kterých ale šikovně občas odpadne kapička dolu na ulici.
Zcela určitě se nestane, aby komunisté získali takový poměr hlasů, aby hrozil návrat do doby socialismu, aby mohli uchopit moc pomocí třídního boje, jak občas sami hlásají. Budou v pozici malého, drzého spratka, který má ramena přes celá záda, ale který prostě musí občas držet hubu a krok, tak jak chce silnější brácha, v tomhle případě ČSSD.
Čeká nás ekonomický průšvih, ze kterého v konečném důsledku nebude mít nic stát a ani volič, ale rozhodně nás nečeká návrat k totalitě ve střihu padesátých let.
Zcela určitě ale výsledek voleb bude obrovským a nenapravitelným generálním pardonem pro to co se tady od roku 1948 dělo, bude to amnestie pro lidi, jako byli Vaš, Polednová, Grebeníček, Vondruška, pro všechny, kteří v kriminálech a koncentrácích mučili domnělé i faktické odpůrce režimu, pro všechny, kteří pohybovali soukolím tehdejší justice, které končívalo šibenicema, bude to generální pardon pro čtyřicet let za drátama, stát rozkradený a zplanýrovaný k nepoznání a bude to plivanec do tváře všech 262 popravených, tisíců zavražděných, bude to zlegitimizování desetitisíců zničených lidských životů. Bude to stejné, jako kdyby dnes v německé vládě seděli zástupci NSDAP.
Ale hlavně že si jejich volič koupí o pár lahváčů víc. Jiný zisk z toho stejně mít nebude.
