Ministerstvo kultury spočítalo, že na opravu již zchátralých památek potřebujeme 318 mld. Kč. Stát a EU ročně vynaloží cca 2 mld. Kč. Při podobném financování budeme potřebovat přes 150 let na opravu všech zámků a hradů.
Takže český stát ročně vloží cca 0,5 mld. Kč na rekonstrukci chátrajících zámků a hradů, další 1,5 mld. posílá EU nebo různé fondy. Je to málo nebo hodně?
Není to málo, ale při podobném financování budeme potřebovat minimálně 150 let na opravu všech zámků, hradů, kostelů. Ty však tolik let nepočkají a spadnou dříve. My se také nepotřebujeme dožít 150 let, abychom se stali svědky postupné devastace českého historického dědictví.
Hlavním problémem je, že české zámky jsou zcela závislé na penězích. Zdarma můžete na zámku leda tak vykácet stromy rostoucí přímo na střeše, a to ještě svýma vlastníma rukama.
Zákupy
Stavební materiály a kvalitní pracovní sílu si však musíte koupit. A zrovna stavební materiály nejsou nejlevnější! Dle předpisů památkářů nelze použít moderní levné střešní krytiny, plastová okna nebo bezpečnostní kovové dveře.. a nedej bože ty skleněné! Jen poctivá břidlice, kvalitní dřevo, středověký kámen nebo cihla vypálená podle receptury z období Karla IV.
A co kvalitní pracovní síla? Bohužel, na opravu zámku si opravdu nelze najmout dělníky z Ukrajiny nebo Sýrie. Pod plným dohledem možná opraví panelákový byt, avšak na historické budovy si musíte sehnat specialisty. Jinak se vám taky může stát, že po několika letech budete mít místo památky panelákový zámek.
A stavební specialisté jsou pekelně drazí..
Například služby architekta (pro stavební plán) přijdou na obrovské částky - od 1 mil. Kč (pro malou stavbu) až po desítky milionů. Jen jedna malá poznámka: bez těchto plánů a platného stavebního povolení nesmíte ani požádat o dotace. Ale kde sehnat architekta, který pracuje bezplatně? Jak ho motivovat k práci (poctivé!) při opravě zámku?
Můžete udělat následující:
1. Nabídnout mu spolupodíl na zámku.
2. Vyhlásit konkurz mezi studenty.
Druhá etapa rekonstrukce už může proběhnout (skoro) bez investic. A to úklid! Nejprve je nutné odstranit stromy a keře ze střechy, z balkónů, ze zdiva a především ty, co svými kořeny narušují základy stavby.
Pak je nutné posekat trávu a udělat cestičky ke vstupu.
Dále následuje úklid vnitřních prostor. Není to však klasický úklid, neboť vy se potřebujete zbavit 30 tun suti a odpadků. A jelikož to sami odvézt nezvládnete, musíte si zaplatit firmu. Odvoz odpadu a suti je bohužel také drahá záležitost. Můžete si opět vybrat ze dvou variant:
1. Nabídnout firmě spolupodíl na zámku.
2. Umístit reklamu odvozce přímo vedle zámku.
Reklama na zámku Břežany. Bohužel, peníze z inzerce nejdou na rekonstrukci památky
Také je potřeba provést nejnutnější opravy zchátralého zámku, konkrétně střechy a statiky.
Oprava střechy zámečku stojí od 5 mil. Kč, a to jen v případě, že umíte dobře a dlouho smlouvat. Statika vás může přijít i na 40 mil. Kč. Toto jsou částky, o které byste měli požádat Ministerstvo kultury. Havarijní program vám pomůže, ale musíte počítat s tím, že vám peníze poskytnou pouze za podmínky vaší spoluúčasti, a ta se pohybuje od 10% do 90%. Takže se vracíme k otázce, kde sehnat peníze, když vám dotaci schválili. To je ten okamžik, kdy většina majitelů (ať je to soukromník nebo obecní úřad) couvá zpátky - na společné financování oprav prostě nejsou peníze. A proto jsou dotace mnohdy k ničemu...
Co by se mělo dále udělat? V takovém případě byste měli vyhlásit veřejnou sbírku, sehnat sponzory nebo zkusit "prodat" svůj projekt akcionářům pomocí crowdfoundingu.
Zámku Omlenička sbírka nepomohla
Nicméně byste měli hodně zapracovat nad svým marketingem. Jakákoliv snaha sehnat peníze má zásadní podmínku: o vašem zámeckém projektu se musí vědět. Bez propagace, bez mediální podpory, bez článků, reportáží, kampaní na sociálních sítích nemáte šance získat podobné dary. Navíc budete muset konkurovat sbírkám na pomoc opuštěným dětem, nemocným, obětem katastrof apod.
Na opravu této střechy zámku Dobříčany sbírají peníze i v USA
Pokud úspěšně zvládnete dokončit i tuto etapu, budete disponovat historickou budovou, která alespoň nespadne. Takže můžete pořádat akce nebo realizovat projekt, který by přinášel zisk na další opravy.
Když si to píšu, tak mi to připadá rozumné a reálné. Kolik ale najdete v ČR lidí, kteří se rozhodnou věnovat roky svého života podobným projektům? Kolik zámků ročně se může opravit díky společnému úsilí? 10? 20? Nebo 1?
V České republice je celkem cca 2 000 zchátralých zámků. Takže se opět vracíme k tomu, že potřebujeme žít alespoň těch 150 let, aby každý z nás stihl zkusit opravit nějaký zámek. Snad se to někomu z nás povede :)
PS: Pokud znáte úspěšné příklady opravy zámků nebo hradů pomocí občanských iniciativ, budu vděčná za informace.
