Cos mi to v noci udělal ...?

Tak nevím, čím jsem si to zasloužila. Myslela jsem, že spolu budeme vycházet alespoň do konce života. Snažila jsem se, aby náš společný život byl pestrý. Brala jsem tě s sebou na plesy i na výlety. Některé dny byly černobílé - to mám ráda. Jindy to hýřilo barvami...

Snažila jsem se tě doplňovat, být s tebou parťačka. Taky té práce cos mi někdy dal. To věčné praní a žehlení. Někdy jsem kvůli tobě chodila do čistírny, ale dělala jsem to ráda. Kupovala jsem si kvůli tobě doplňky, které by s tebou ladily. Byla jsem ráda, když tě kamarádky chválily a ptaly se, kde jsem tě sehnala. A pak, když jsem jim to pověděla, často říkaly, no k tobě se hodí, ale já bych s ním neuspěla. Mají pro tebe velké břicho, velký zadek, krátké nohy, tlusté ruce...

Ještě včera se mi zdálo, že jsi moderní, prima, můžu si s tebou vyrazit téměř kdykoliv a kamkoliv a budeme vypadat dobře...

A dnes? Mám pocit, že je ti tak 90 a nemůžu s tebou už vyjít ven. Všechno je špatně a i já vypadám s tebou na těch 90. Proč jsi mě nevaroval? Mohla jsem něco podniknout, nějak náš vztah oživit. Mám pocit, že včera jsi byl všechno a dnes nic. Co si mám z toho vybrat? Najednou nevím, jak dál...

Co dokáže jediná noc. Mám pocit, že se s tebou už vůbec nemůžu ukázat lidem. Bez ohledu na to, kolik jsi mě stál peněz...

Můj milý šatníku, tohle mi už nedělej!