Zdravotní pojišťovny, zrušit nebo reformovat?

Zdravotní pojišťovny nejsou svojí podstatou žádné pojišťovny, jsou jen dalším finančním úřadem, jehož náplní práce je výběr „zdravotních daní“ nesprávně nazývaných pojistným a přerozdělování vybraných daní zdravotnickým zařízením.

Spekulace o tom, zda budou mít zdravotní pojišťovny dost finančních prostředků na úhradu poskytované zdravotní péče jsou dalším typickým příkladem odvádění pozornosti od skutečných problémů, kterými trpí naše země. O tom, kolik prostředků vynaloží naše společnost na zdravotní péči rozhodují politici a je to jen otázka preferencí a priorit, které si politici stanoví.

Celý systém tzv. zdravotního pojištění, který byl u nás zaveden, je od samého počátku pouze velkým podvodem na občany. Nejedná se totiž o žádné pojištění ve smyslu tohoto slova, ale jde jen o další zdanění občanů, kdy ale „zdravotni“ daň nazýváme nesprávně pojistným. Naprostým nesmyslem je počet zdravotních pojišťoven, který by neměl být větší než jedna. Výběr daní taky zajišťuje pouze jedna instituce členěná na územní pracoviště.

Hlavním smyslem tohoto systému více zdravotních pojišťoven je vytvoření dostatečného množství lukrativních postů a „trafik“ pro politiky, včetně těch vysloužilých a jejich spřízněné politické podnikatele a rádoby manažery. Nesmyslně vysoký plat státního úředníka se lépe obhajuje, když z něj uděláme „ředitele pojišťovny“, i když se o žádnou pojišťovnu nejedná. Tak jako si občané a firmy nemohou vybírat komu budou platit daně, nedává žádný smysl možnost vybrat si z nabidky původně 29 zdravotních „pojišťoven“, kterých je dnes „jen“ sedm, ale přitom by bohatě stačila jedna. Tedy i jeden generální ředitel a jedno vedení. Nesmyslně vysoké platy a odměny „manažerům“ a politickým trafikantům ve zdravotních pojišťovnách „ujídají“ z prostředků, které by měly být využity na hrazení poskytnuté zdravotní péče. Nemuseli bychom být svědky nedůstojných sbírkových akcí na léčbu dětí s tzv. vzácnými chorobami. Konkrétní jména „manažerů“ a politických trafikantů, členů správních rad zdravotních pojišťoven, jsou veřejně známa a „trafiky“ se přidělují napříč politickým spektrem.

Samozřejmě je možné si představit opravdové zdravotní pojištění, které funguje ve většině vyspělých zemí a kde vedle veřejných zdravotních pojišťoven fungují i soukromé zdravotní pojišťovny, kde je možné si sjednat skutečné zdravotní pojištění, podobně jako si můžete sjednat různé pojištění u automobilu, domácnosti, nemovitosti nebo jiného majetku.

Dovedu si i představit situaci kdy budou existovat dvě zdravotní pojišťovny, aby bylo možné porovnávat efektivnost hospodaření u dvou institucí se stejným předmětem činnosti, ale finanční správu máme taky jen jednu.

Možný další rozumný námět na doplnění volebních programů a předvolební kampaň. Ale už dnes se určitě s posty ve zdravotních pojišťovnách čile „obchoduje“ v rámci možné povolební spolupráce jednotlivých stran a hnutí...