..myslím že pravdu nemáte...naopak naprosto souhlasím se vším co zde uvádí kolega Hrubý....

Nikdo neví, jak bude ekonomika za 30 let vypadat - jaký bude stupeň automatizace za 30 apod.

Nikdo neví, jak se bude vyvýjet demografický vývoj - např. v ČR lze očekávat úbytek obyvatel, což může mít poměrně výrazný vliv na vývoj cen nemovitostí. Pokles cen nemovitostí a vyšší dostupnost bydlení pro mladé rodiny může přinést korekci nepříznivého demografického vývoje.

Proto mi připadá současné strašení zástupců penzijní lobby zbytečné.

Ty demografické prognózy jsou poměrně přesné, počítají se v několika variantách. Nedomnívám se, že by vyšší ostupnost bydlení mohla nějak VÝRAZNĚ zvýšit porodnost, její efekt na důchodový systém by se projevil až s velkým zpožděním.

Jistě není žádoucí nikoho strašit. Na drhé sraně je třeba víst seriózní diskusi, jak reagovat na důsledky prodlužující se délky života a snižování porodnosti v minulosti. Zda zvyšovat důchodový věk nebo zvyšovat odvody na důchody nebo alibisticky snižovat důchody. Jiná možnost neexistuje,

A zdůrazňovat, že ani penzijní fondy nejsou imunní vůči demografickému vývoji. Pokud se bude prodlužovat délka života, poroste doba pobírání důchodu. Také proto budou muset každé další generaci nastavit vyšší důchodový věk nebo žádat (na stejný důchod) vyšší příspěvky.

Cestou k vyšším dlůchodům v průběžném systému je přiměřená porodnost, vysoká zaměstnanost a růst mezd.

Ve fondovém systému má vliv především míra zhodnocení finančních prostředků, kerá musí být i pro klienty vyšší než míra inflace, tedy je třeba, aby finanční transakce přinášely vysoké zisky provozovatelům, pak něco "zbude" i na jejich klienty

Mně osobně je mnohem sympatičtější ta první varianta, proto podporuji průběžný systém.

A co se týče druhého pilíře, ten by samozřejmě vedl k dalšímu zvýšení deficitu důchodového účtu. Ta opt-outovaná 3 % by chyběla na straně příjmů, na starně výdajů by se nezměnilo nic, protože současní důchodci do druhého pilíře jít nemohou, ti by museli dále dostávat svůj důchod.

v soucasnosti je druhy pilir pro statni rozpocet o jeden rad levnejsi, nez treti pilir. Pricemz v budoucnu statni rozpocet usetri na nizsim statnim duchodu u druheho pilire a nic u tretiho pilire.

Výpočty počtu osob v důchodovém věku (podle důchodového věku) na 100 zaměstnaných osob (při zachování současné míry zaměstnanosti) založené na poslední oficiální demografické projekci obyvatelstva vypracované ČSÚ jsou například zde

http://kdem.vse.cz/resources/relik13/sbornik/download/pdf/136-Fiala-Tomas-paper.pdf

Pkud by se důchodový věk nezvyšoval, dostávaly by se do problémů (kromě průběžného systému) i penzijní fondy, jejichž klienti by totiž žili stále delší dobu, a tedy stále déle pobírali starobní důchod. Takže demografický vývoj rzhodně není důvodem, proč přejít od průběžného systému ke spoření v soukromých fndech.

Deficit důchodového úřčtu nastal z roku na rok, předtím byl v přebytku. Příčinou samozřejmě nebylo náhlé zestárnutí populace a nárůst počtu důchodců, ale ekonomická krize, snížení zaměstnanosti, a tedy i snížení počtu plátců důchodového pojištění.

Pane Makovče, abyste věci pochopil, pokusím se popsat je v pojmech, které chápete (tedy zejména bez důchodového účtu).

  Tento stát (rozuměj: politici) pracuje s penězi, které pod různými záminkami vybere. Souhrn příjmů a výdajů v daném roce se nazývá státní rozpočet, resp. státní závěrečný účet. S rozpočtem jsou značné potíže, nedaří se ho udržet vyrovnaný a ani rozumné zadlužovaní se nějak nedaří. Vlády se samozřejmě snaží tento jev řešit.  Největší výdajovou položkou státního rozpočtu jsou sociální platby (vč. důchodů), tvořící kolem 40 % všech výdajů. Přitom tyto výdaje rapidně rostou a demografický vývoj jednoznačně předpovídá jejich další růst  Je samozřejmé, že se na tyto výdaje upřela pozornost vlád. Dlouhodobé řešení ke stabilizaci či dokonce snížení těchto nákladů je (a je to známo od roku 1990) druhý pilíř pojištění. Proto se touto koncepcí vlády dlouhodobě zabývaly. Proto je reforma potřebná. Proti té Bezděkově je spousta žvanilů. Jen nikdo z nich nenavrhl lepší.

  Takže, pane Makovče, to je podstata této reformy - stabilizovat největší výdajovou položku státního rozpočtu. A je jedno, zda se bavíme o saldu důchodového účtu, o saldu rozpočtu či o snížení nákladů ropočtu. Podstata je pořád stejná.

   Už tomu rozumíte?

Rozumím tomu už 25 let, ale moje výhrady k fondovému penzijnímu systému (který byl u nás spojován s tzv. druhým pilířem (situace nefunkčního kapitálového trhu), které jsem uváděl v mé blogu ( http://makovecpavel.blog.idnes.cz/c/383966/Penzijni-reforma-nebo-vyplaceni-penzi.html), a které jsou pro mě hlavním důvodem odmítnutí druhého pilíře, nikdo nerozporoval, a tak nemám důvod svůj názor měnit. Nebráním se změně názoru, pokud někdo uvede relevantní, silné a přesvědčivé argumenty a dokonce se na ně těším...

L e ž    d r u h á:  Ano, píše a mluví se o deficitu důchodového účtu. Nevím, jak vy, odborník. Já jsem tomuto výrazu rozuměl vždy jako popisu salda mezi výběrem pojistného a vyplacenými důchody. Takže deficit toho účtu (nebo - chcete-li - ono saldo mezi příjmem a výdajem příslušných řádků ve státním rozpočtu) je důležitý. Neboť, jak správně píšete, schodek důchodového účtu je třeba hradit z jiných zdrojů rozpočtu. Vaši (Špidlovskou) představu, že zdroje jsou, vůbec u odborníka nechápu.

  Podle vás je zřejmě srandička z rozpočtu hradit rostoucí deficit důchodového účtu (nevadí, že jen fiktivního, to saldo je reálné), deficit zdravotních pojišťoven, podfinancované školství atd.

   Máte pravdu - záleží na tom, čemu dá politická reprezentace přednost. Pokud důchodům z prvního pilíře a zdravotnictví výhradně z pojistného, pak dává přednost  buď   a/ nesjízdným silnicím, nefunkční policii a hasičskému sboru, odpadkům na ulicích měst,   nebo   b/  dluhu, kvůli kterému se naši vnuci půjdou pást.

Nechápu, proč Klaus se tak snažil o zrušení onoho důchodového účtu, když byl tak prozíravý.

Nebo mu stačil ke štěstí jen ten aktuální přebytek s tím, že vnuci se mohou klidně pást, hlavně on aby dokázal předložit jakž takž vyrovnaný roční rozpočet 

Nesklízíme dnes plody plody předchozího diletantství a neschopnosti řešit problémy 

L e ž   p r v n í:  Poměr mezi plátci pojistného a důchodci se nemění.  Můžete prosím ty výpočty jen naznačit??  Zatím totiž (přes růst věku odchodu do důchodu) tento poměr rapidně roste. A to pořád začínají pracovat "dozvuky" 'Husákových dětí'.  Proč se ten poměr v současnosti zhoršuje a čím nastane ona změna?  Díky za jinou, než žvanivou odpověď.

  (Mimochodem: strach z vývoje věkové struktury má celá Evropa. Že by se všichni prognostici mýlili a jan Makovcova makovice pracovala racionálně?)

Ten poměr mezi početm osob v důchodovém věku a počtem osob v produktivním věku je právě díky růstu důchodového věku (který je velmi dobře nastaven), stabilní.

Například v roce 1971 (kdy byl důchodový věk 60 let pro muže a 55 let pro ženy) bylo v ČR 44 osob v důchodovém věku na 100 osob v produktivním věku.

V letošním roce (při důchodovém věku mužů téměř 63 let a žen 60 let) je to 39,4.

a v roce 2078 by to (při důchodovém věku 72 let) bylo jen 38,1.

Příčinou deficitu je především úbytek plátců v důsledku nezaměstnanosti, případně nízkých odvodů ze strany OSVČ. Chápu, že někteří z nich na ty odvody opravdu nemá, ale jistě jsou mezi nimi i ací, kteří mají vyšší zisky, než mnozí zaměstnanci.

L e ž   n u l a : Reforma nebyla Nečasova (Kalouskova, etc)!!!  Byla původně celé politické reprezentace (s výjimkou komunistů) volebního období 2002 ÷ 2006. Podklady dodala Bezděkova komise, jmenovaná vládou, v jejímž čele byla ČSSD.

  V roce 2006 se všechny "demokratické" strany dohodly na její realizaci a připravily memorandum o její realizaci po volbách.  Jenže co čert (Paroubek) nechtěl: vládnout s Marťany. A Marťané byli proti.  Paroubek nejen že nepodepsal, ale spustil antikampaň (předvolební). První rána technicky zdařilému návrhu.

   No - a Paroubek padl.  Neschopného Sobotku nenapadlo nic jiného, než v antikampani pokračovat. A posléze přímo útočit na jakýkoliv zákon, tedy i penzijní tvrzením, že ho jeho vláda okamžitě zruší (absolutní hnus).

   Ne, pane Makovče, ta reforma nebyla Nečasovy vlády. Ta byla vlád předchozích.

  Jen na okraj: Napadlo vás někdy, proč současné připojištění je třetím pilířem? Jsou dvě možnosti: Buď předchozí vlády neuměly do dvou počítat, nebo očekávaly právě onen druhý pilíř.

Jenom pár věcných připomínek: S reformou, z které se stala parodie přišla Nečasova vláda, když jsem spoluzakládal Penzijní fond České spořitelny, tak se o žádném třetím pilíři nemluvilo. Penzijní připojištění se stalo tzv. třetím pilířem až po zavedení pilíře druhého. Všechny předchozí vlády uměly počítat do dvou a některé uměly i číst a psát...... často to byla jejich jediná "odborná  kvalifikace"...

Typický projev českého politika. Někoho obviníte ze lži, aniž byste předložil důkazy. Když vás kolega požádá o relevantní čísla, vykroutíte se odlazem na někoho jiného.

Na několik kliknutí mám údaje státní správy:

příjmy Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2013: 370 747 623 tis. Kč

výdaje 509 121 392 tis. Kč,

Už to je dost značný nepoměr.

Penze tvořily v roce 2013 372,3 miliardy Kč, z toho 80 % tvořily výdaje na starobní důchody.

Odkazem na kolegu jsem se nevykrucoval, ale nejsem expert na demografii, a tak považuji za relevantní odkaz na odborníka. Nemám důvod zpochybňovat teze pana Fialy. A Váš odkaz na údaje MPSV svědčí pouze o tom, že jste neporozuměl mému článku, a o ničem jiném...Neobviňuji Kalouska a spol. ze lži, ale pouze poukazuji, že je možné je ze lži dokonce usvědčit.

Myslím, že se mýlíte. Byl to již Napoleon (a netvrdím, že byl první) kdo prohlásil: Když chci něco poslat k ledu, zřídím komisi.  Nepřikládejte toto prvenství našim vládám, našim politikům.

 Ostatně: ono platí  v ž d y    ono známé "Nihil novi sub sole"