Sberbank CZ, jiné řešení…

Zahájení výplaty pojištěných vkladů klientů ruské banky Sberbank CZ, působící v České republice vyvolává otázku, zda nebylo možné přijmout jiné řešení, které by bylo pro české klienty výhodnější. Zvláště, když jde i o peníze obcí.

Přes dlouhodobé a trvalé ujišťování občanů a firem ze strany České národní banky (ČNB), o pevném zdraví českého bankovního sektoru, došlo prakticky již druhý den po vypuknutí války na Ukrajině ke krachu Sberbank CZ, což je fakticky „vnučka“ největší ruské banky Sberbank Rosii (z hlediska vzniku a fungování obdoba České spořitelny). Pamatuji období 90. let, kdy u nás byly krachy malých bank téměř na denním pořádku a padla i středně velká Agrobanka a nakonec i jedna z největších tehdejších bank IPB (Investiční a poštovní banka). ČNB se tenkrát snažila malé banky zachraňovat (většinou neúspěšně) a v případě Agrobanky a IPB dokonce aktivně zasáhla a umožnila těmto bankám dále fungovat. To vše samozřejmě za cenu obrovských nákladů a celkové náklady sanace našeho bankovního systému (včetně ČSOB, Komerční banky a České spořitelny) přesáhly cca 500 miliard (tehdejších) korun. Pro představu, v dnešních cenách by to představovalo (díky inflaci) asi 1 bilion korun.

Pokud by vedení ČNB mělo jako prioritu zájmy českých občanů, firem, krajů a měst a obcí, mohlo řešit případ Sberbank CZ daleko efektivněji a prakticky bez negativních dopadů na klienty banky. V případě problémů s likviditou, které se vyskytly v pátek 25.2. mohla ještě v pátek vyhlásit nad Sberbank CZ nucenou správu, během víkendu banku vyvlastnit (prodat nebo zestátnit, případně kapitalizovat pohledávky, atd…) a v pondělí opět bez problémů otevřít pobočky a obsluhovat klienty. Tedy uplatnit obdobný scénář jako v případě krachující IPB nebo Agrobanky. Měla by to dokonce snazší, protože na rozdíl od IPB a Agrobanky neměla ČNB pochyby o kvalitě úvěrového portfolia Sberbank CZ a její dostatečné kapitalizaci. Pád Sberbank CZ, oproti jiným krachujícím bankám u nás v 90. letech, byl totiž způsoben zcela jinými faktory. Paradoxně by jiný způsob záchrany Sberbank CZ než její likvidace, mohl být pro ČNB a tedy daňové poplatníky dokonce ziskový, na rozdíl od minulé sanace krachujících bank, jejíž náklady šly plně za daňovými poplatníky.

Příkladů efektivního řešení krizí bank, které nejsou na úkor klientů a daňových poplatníků najdeme celou řadu např. v USA, kde krachující banky byly v době finanční krize zestátněny a po jejich konsolidaci se ziskem opět privatizovány. 

Samozřejmě „jiné řešení“ by vyžadovalo vedle odborných znalostí i určitou odvahu ze strany vedení ČNB, protože Evropská centrální banka (ECB) celou rakouskou Sberbank Europe, která vlastnila jednotlivé banky v evropských zemích, včetně Sberbank CZ, po vypuknutí války předem odepsala. Dovedu si představit, že by se členové bankovní rady mohli stát při „jiném řešení“ předmětem kritiky ze strany protirusky naladěných obyvatel.  Racionální zdůvodnění „jiného řešení“ by určitě většina občanů pochopila a přijala a o podpoře takového řešení ze strany klientů Sberbank CZ nepochybuji.

Určitě bude vhodné sledovat průběh likvidace Sberbank CZ. Dovedu si představit, že poctivě provedená likvidace Sberbank CZ zajistí věřitelům Sberbank CZ vrácení všech jejich prostředků v relativně krátkém čase.