Exekuční mafie a energetičtí šmejdi v akci

Současná asociální vláda Petra Fialy, která považuje za svého třídního nepřítele starobní důchodce, dokonce umožňuje exekuční mafii a energetickým šmejdům, jejichž zájmy reprezentuje, parazitovat i na mrtvých.

Pokud ztratíte někoho blízkého, stáváte se obvykle daleko citlivějším vůči některých jevům, často si přehodnotíte žebříček svých životních hodnot a priorit a někdy to vede i ke změně vašeho chování. To všechno se stalo i mně, když v požehnaném věku 95 let zemřela moje milovaná maminka.

Uvědomil jsem si, jak nelidský a necitlivý je náš stát vůči slabším občanům a rozhodl jsem se, že už v této nešťastné, rozkradené zemi, kterou ovládá skupina bohatých oligarchů, v jejichž žoldu pracují neschopní (ale spíše všehoschopní) a zkorumpovaní politici, nechci žít a vážně uvažuji o emigraci.

Uvedu jen dva příklady z nedávné doby, které mě utvrdily o správnosti mého rozhodnutí, tuto podivnou ekonomickou kolonii zvanou Česká republika opustit.

Příklad první se týká fungování exekuční mafie u nás. Celý systém soukromých exekucí, který byl u nás po roce 1989 na zakázku organizovaného zločinu vybudován, nemá v žádné civilizované zemi obdoby a je ostudou našeho právního systému. Řada našich aktivních politiků napříč politickým spektrem z tohoto mafiánského exekučního systému stále těží. V jednu dobu dosahoval počet občanů v exekuci u nás téměř jednoho milionu lidí, bez šance se ze spárů exekuční mafie vymanit. Z drobných dlužných částek nebo pokut se vygenerovaly obří dluhy s jejichž pomocí díky exekuční mafii lidé přicházeli o své nejcennější majetky, často včetně domů a bytů. To, že se do exekuce dostávaly děti po dosažení plnoletosti a na prahu dospělosti jen proto, že za ně rodiče neplatili svoz odpadků je jen špička pověstného ledovce. Ale zpět k mému „případu“ přesněji k případu mé zesnulé maminky, která se do spárů exekuční mafie dostala po své smrti, in memoriam... Starobní důchod, který jí byl zaslán na bankovní účet po její smrti, si stát z jejího účtu oprávněně strhl, ale pro jistotu rovnou dvakrát. Maminka se tak po smrti dostala na svém bankovním účtu do tzv. nepovoleného debetu ve výši starobního důchodu s automatickým “spadnutím“ do exekuce. Protože jsem se po asi roční anabázi stal den před maminčiným úmrtím jejím opatrovníkem, ihned jsem po zjištění nepovoleného debetu na jejím bankovním účtu kontaktoval její banku a začal situaci řešit. Dopadlo to jako v pohádce s dobrým koncem, ale rozhořčení a pachuť zůstaly.

Druhý případ se týká energetických šmejdů, v tomto případě v podobě jedné velké zahraniční energetické firmy, která má na části území našeho státu monopolní postavení v oblasti distribuce elektrické energie. Neznám žádnou civilizovanou evropskou zemi, která by zahraničnímu kapitálu „prodala“ strategickou energetickou infrastrukturu. O klíčových bankách, pojišťovnách, ropných rafineriích, chemickéím průmyslu, telekomunikacích, obchodních sítích, pivovarech a stradičních strojírenských a zbrojařských firmách radši ani nemluvím. Vlády tzv. opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS udělally z naší zemi montovnu a ekonomickou kolonii. Naše nejvetší banky (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB) se po očištění za peníze daňových polplatníků, převáděly prakticky za symbolickou cenu na úrovni jednoho nebo dvou ročních zislků a za vydatné míry korupce, do rukou zahraničního kapitálu (všichni samozřejmě znají současné majitele našich největších bank). Zločiny při privatizaci by měly být stejně jako válečné zločiny nepromlčitelné! Co by to znamenalo na naší politické a ekonomické scéně si umím dobře představit... Ale je to bohužel jen scifi...

Tak jen stručně... Přestože maminka téměř rok nebydlela v obecní garsonce, řádně platila energetické společnosti zálohy za odběr elektrické energie, kterou ale vůbec neodebíala. Po její smrti byl bankovní účet, ze kterého byly zálohy hrazeny formou SIPO, zablokován a zálohové platby tedy neodešly na účet energetické společnosti, vlastněné zahraničním kapitálem. Energetická společnost začala okamžitě zasílat upomínky za neuhrazené zálohy. Vzhledem k tomu, že moje maminka byla ke stáru téměř slepá a většinu úředních věcí jsem za ni vyřizoval, zavolal jsem na příslušnou zákaznickou linku energetické společnosti, abych celou záležitost uvedl do pořádku a vznesl jsem dotaz, zda mám zálohu ve výši 320, – korun hradit, vzhledem k předpokládanému vysokému přeplatku za „neodběr“ elektrické energie. Po delší komunikaci s AI jsem se propracoval k živému zaměstnanci zmińované energetické společnosti, který mně sdělil, že zálohu samozřejmě musím za maminku uhradit, protože pokud tak neučiním bude bezodkladně odpojena od dodávek elektrické energie. Hovory se údajně nahrávají, tak se to dá samozřejmě oveřit. Opravdu to nebyl (špatný) vtip. Protože jsem poslední dobou trochu přecitlivělý, omlouvám se dodatečně za sprostá a vulgární slova, která jsem při komunikaci s pracovníkem zaharniční energetické firmy použil.

Každý den bych mohl napsat nejmíň 5 blogů na téma co se mi v mé vlasti nelíbí a mělo by být jinak, ale již jsem rezignoval na snahu něco v naší zemi napravovat a při představě situace, která nastane po letošních parlamentních volbách, jsem se rozhodl vlast, kterou mám rád, po 70 letech života opustit. Naštěstí je na světě ještě spousta krásných míst, kde se dá spokojene žít... Rád se samozřejmě budu do naší krásně země vracet, mám tu stále spoustu přátel a příbuzných, žijí tady (zatím ještě...) mé děti a osm vnoučat a mám je všechny rád...

PS: Neznám krásnější zemi než je Česká republika... uvádím jen pro jistotu, abych nebyl nesprávně pochopen...