Euro nebude, bude rovnou bitcoin...nebo „zlatá“ koruna?

Guvernér ČNB Aleš Michl v rozhovoru pro Financial Times řekl, že část devizových rezerv ČNB by mola být i v bitcoinech. Toto prohlášení vyvolalo velké pozdvižení nejen na domácí investiční scéně, ale mělo svůj ohlas i v zahraničí.

Tématem devizových rezerv centrálních bank se zabývám přes 30 let. Je to dokonce i téma mé disertační práce, kterou bych měl letos obhájit. Proto žádná informace týkající se tohoto tématu neujde mé pozornosti. A že se toho děje opravdu hodně, zvláště v dnešní době, zaregistroval asi každý, ne jenom odborná veřejnost.

Devizové rezervy naší centrální banky, které spravuje Česká národní banka (ČNB) prodělaly nejen za posledních 30 let dramatický vývoj, ale prakticky po celou dobu samostatnosti moderního českého státu, který vznikl ve 20. století vyhlášením Československé republiky, byly předmětem mimořádného zájmu ze strany nejen všech, kteří se pokoušeli podrobit si naši zemi, ale pro většinu obyvatel naší země byly a dodnes jsou i symbolem suverenity a nezávislosti našeho státu. Protože v počátcích rozvoje centrálního bankovnictví tvořilo měnové zlato hlavní a největší část devizových rezerv, bylo taky někdy nazýváno zlatým pokladem republiky. Nebudu se zabývat osudy našeho zlata za druhé světové války, ostatně existuje o tom celá řada zajímavých publikací, ale podívám se na devizové rezervy ČNB v dnešní době.

Pro pochopení problematiky devizových rezerv je dobré si připomenout některé kroky, které učinili při správě našich devizových rezerv členové bankovní rady ČNB, jmenovaní vždy prezidentem republiky, v posledních 35 letech. Asi nejzásadnějsí rozhodnutí, které učinila bankovní rada jmenovaná prezidentem Václavem Havlem a která měla v čele Josefa Tošovského bylo rozhodnutí o prodeji prakticky celého zlatého pokladu (téměř 56 tun zlata) do zahraničí a v devizových rezervách zůstalo jen symbolických 14 tun. Hlasování o prodeji bylo tehdy v bankovní radě jednomyslné, tedy 7:0. Připomínám, že v dobách tzv. socialismu dosahoval objem zlata držených naší centrální bankou 112 tun. Dodnes je tento prodej zlata obestřen řadou tajemství. Faktem je, že zlato bylo prodáno za cenu 300 dolarů za trojskou unci (31,1gramu) a dnes jeho cena dosahuje 2794 dolarů za trojskou unci. Za peníze utržené z prodeje národního zlatého pokladu nakoupila ČNB německé vládní dluhopisy. Jména členů tehdejší bankovní rady ČNB, která v podstatě tajně a bez informování veřejnosti o prodeji zlata rozhodla, jsou dobře známa. Z hlediska naší státní suverenity je toto rozhodnutí o prodeji měnového zlata srovnatelné s rozhodnutím o případném prodeji našich korunovačních klenotů, které nechal zhotovit Karel IV. Není asi nutné připomínat, že s prodejem zlatých devizových rezerv ztratila Česká republika nejen symbolicky i část své státní suverenity.

Zásluhou současného vedení ČNB dochází k postupnému obnovení podílu zlata v devizových rezervách, i když za cenu , která je násobkem ceny, za kterou jsme se našeho zlata zbavili. Dalším významným krokem, který ovlivnil zásadním způsobem rozsah devizových rezerv centrální banky bylo rozhodnutí o zahájení intervencí za oslabení naší národní měny, české koruny, o kterém rozhodla 7. listopadu 2013 (ne jednomyslně, ale nejtěsnějším poměrem hlasů 4:3) bankovní rada vedená Miroslavem Singerem a jmenovaná prezidentem Václavem Klausem. Kdo tenkrát hlasoval pro oslabení koruny a kdo proti, je samozřejmě veřejně známo. Toto rozhodnutí vedlo k obrovskému navýšení devizových z cca 800 miliard korun na dnešních 3 500 miliard korun. Za touto měnovou expanzí je možné taky hledat jednu z příčin vysoké inflace, která naši ekonomiku postihla v nedávných letech.

Správa takového obrovského objemu majetku, který představují současné devizové rezervy ČNB je vysoce náročný a zodpovědný úkol, a proto by měla být co nejvíce transparentní a pod kontrolou veřejnosti. Postavení ČNB a jeho nezávislost daná Ústavou České republiky a samostatným zákonem o ČNB je natolik vyjímečné, že při nedostatečné kontrole ze strany odborně nekompetentního parlamentu a jiných kontrolních orgánů státu, může dojít a v minulosti i došlo, k obrovským nejen ekonomickým ztrátám. Novela ústavy a příslušného zákona o ČNB by měla být přijata co nejdříve a samozřejmě při dosažení shody napříč naším rozhádaným politickým spektrem. Jedná se o ryze odbornou záležitost a hlavně o budoucnost naší země.

V tomto celém širokém kontextu je nutno posuzovat oznámení pana guvernéra Michla o záměru nakupovat do devizových rezerv ČNB bitcoiny. Podrobnosti k dopadům tohoto kroku si zaslouží samostatný blog...Už je téměř hotov ...