Devizové rezervy ČNB. Polštář nebo balvan?
Optimální výše devizových rezerv centrálních bank není nikde nějakým explicitním způsobem stanovena. V žádné chytré „Příručce pro centrální bankéře“ nenajdeme doporučení, v jaké výši devizové rezervy vytvářet a udržovat, takže případná kritika našich centrálních bankéřů, kteří jsou za tvorbu a strukturu devizových rezerv odpovědni, nemůže být založena na porušování učebnicových pouček ze strany pracovníků ČNB. Přesto můžeme (a v akademické rovině dokonce musíme) o profesionalitě a odbornosti našich centrálních bankéřů s úspěchem pochybovat.
Na úvod pár čísel, která najdeme přímo u zdroje, tedy na webu ČNB. Při vzniku naší samostatné centrální banky, která vznikla rozdělením tehdejší Státní banky československé na českou (ČNB) a slovenskou centrální banku (NBS) se devizové rezervy rozdělily v poměru 2:1 a v devadesátých letech minulého století se pohybovaly na úrovni cca 10 miliard amerických dolarů (USD). Během deseti let (do roku 2003) vzrostly na cca 24 miliard USD. Před zahájením devizových intervencí proti koruně v listopadu 2013 (o kterém ČNB hovoří jako o „kurzovém závazku“) disponovala ČNB devizovými rezervami ve výši cca 45 mld. USD. Po ukončení devizových intervencí se devizové rezervy vyšplhaly na cca 152 mld. USD (leden 2018). Zatímco bez intervencí se devizové rezervy za každých 10 let zhruba zdvojnásobily, díky intervencím se během tří let více než ztrojnásobily. Pro větší představivost při přepočtu na koruny (CZK) vzrostly devizové rezervy z cca 876 mld. CZK (říjen 2013) na aktuálních cca 3214 mld. CZK.
Někdo může dosažení této rekordní výše devizových rezerv považovat za úspěch „náročné“ práce pracovníků ČNB, kdy „náročnost“ této práce je limitována (s mírnou nadsázkou) pouze výrobní kapacitou Státní tiskárny cenin, případně schopností rychlého „klikání“ na tlačítko ENTER příslušného počítače. Vždyť nás vytvoření devizových rezerv prakticky nic nestálo a z toho „nic“ jsme vytvořili „polštář“, který můžeme mít jako rezervu na horší časy. Samozřejmě je otázka, jak definovat „horší časy“ (vstup do války, povodně, zemětřesení apod. nebo „jen“ hospodářská krize), případně kdo a jakým způsobem může rozhodnout o použití devizových rezerv k jinému účelu, než jsou zákonem definované úkoly ČNB. Možnost disponovat (přesněji utratit) 3 biliony korun je samozřejmě velmi lákavá nejen pro současnou garnituru vládnoucích politiků, kteří na populismu a nezodpovědnosti staví deficitní státní rozpočty i v době ekonomického růstu.
Na druhou stranu můžeme uměle nafouklé devizové rezervy ČNB považovat za „balvan“, který dlouhodobě potáhne do obří ztráty nejen samotnou ČNB, ale potažmo i veřejné rozpočty a celé národní hospodářství. Argument vedení ČNB, že se jedná pouze o tzv. účetní ztrátu poněkud bledne, když vidíme na druhé straně reálné zisky devizových spekulantů, nemluvě o situaci, kdy bychom se rozhodli přijmout euro.
O struktuře devizových rezerv příště...
Pavel Makovec
Parodie na důchodovou reformu
Přesné označení toho, co vláda nazývá jako „důchodová reforma“ je jen "parametrická úprava průběžného důchodového systému" a do důchodové reformy má stejně daleko jako slepice do orla. Tomu, že se jedná o reformu už nikdo nevěří.
Pavel Makovec
Den znárodnění a „úsporný balíček“
Dnešní nákup zásobníků na plyn za 360 mil. eur, tedy přes 8,8 miliardy Kč od německé společnosti RWE je prvním krokem při realizaci „tajné části“ tzv. úsporného balíčku, který počítá s rozsáhlým znárodněním zahraničního kapitálu.
Pavel Makovec
Tato země není pro staré (starobní důchodce)
Po okradení důchodců při valorizaci důchodů se chystá další podraz, odebrání státních příspěvků u penzijního spoření všem důchodcům. Příští krok bude asi zdanění starobních důchodů, jak už navrhoval bývalý prezident inženýr Zeman...
Pavel Makovec
To se nám to hoduje…, aneb deficit státního rozpočtu
Dnešní čísla o hospodaření státu od začátku roku čekal asi každý, snad s výjimkou ministra financí a předsedy vlády. Utratit téměř celý plánovaný roční deficit (295 mld.) za pouhých 5 měsíců je skutečně novodobý smutný rekord.
Pavel Makovec
Tiché víno je nejvíce slyšet
Spotřební daň na tzv. tichá vína nebude zavedena hlavně díky vlně odporu ze strany moravské vinařské lobby, spojené s lidovci. Další z polovičatých řešení současné vlády. Ale třeba se to při projednávání v parlamentu ještě změní.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Newyorská policie zasahovala na Kolumbijské univerzitě. Vyhnala demonstranty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU bude mít zřejmě vliv na cenu léků
Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Prodej bytu 2+kk 70 m2
Drač, Durrës, Albánie
2 645 000 Kč
- Počet článků 203
- Celková karma 15,73
- Průměrná čtenost 2178x