O přístupu k léčebnému konopí v Česku a jinde, a také o jeho nebezpečnosti.

Prakticky den ode dne se ve světě rozšiřuje povědomí lidí o léčebných vlastnostech konopí. Dávno je pryč doba, kdy se používalo jen na potlačení poúrazových, chronických a fantómových bolestí, křečí či odstranění počínající angíny

. Americká armáda již před delší dobou přiznala, že svým veteránům, postižených posttraumatickým syndromem, vydávala již nabalené jointy s vysokým obsahem THC. Předtím vyzkoušela kde co. Marně. Zabralo až to konopí. A bez nebezpečných vedlejších účinků. Izraelci již před lety vyzkoušeli konopí pro zmírnění až potlačení symptomů Parkinsonovi choroby. Po deseti dnech užívání se někteří z pacientů, účastnících se tohoto výzkumu, dožadovali návratu domů, protože příznaky, jako jsou zpomalené pohyby, zhoršení motoriky, nesnadná artikulace, klidový třes či poruchy rovnováhy, bezmála zcela vymizely. Používá se v léčbě pacientů závislých na tvrdých drogách. S velkým úspěchem se provádí pokusy s léčbou epilepsie, poruch autistického spektra, depresí, obezity, alkoholizmu, Crohnovy nemoci. A mohl bych ještě dlouho pokračovat dál.

I u nás podobný výzkum probíhá. A dokonce jsem již četl články, že patříme mezi světové lídry výzkumu léčebných vlastností konopí. Stačí zmínit ICRC (International Clinical Research Center - Mezinárodní centrum klinického výzkum) ve Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně, vedené MVDr. Ing. Václavem Trojanem, Ph.D., zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro prevenci, diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění a poruch, jako jsou selhání srdce, koronární syndromy, hypertenze, srdeční arytmie, spánková apnoe, cévní mozková příhoda či demence a Alzheimerova choroba, nebo ICCI (International Cannabis and Cannabinoids Institute - Mezinárodní institut pro konopí a kanabinoidy) v Praze, vedeném MUDr. Pavlem Kubů, který se věnuje klinickému, aplikovanému i základnímu výzkumu a vývoji personalizovaných léčebných metod, s využitím rostlinných směsí cannabinoidů.  To je moc dobře, a i já, jako hluboce nevěřící, musím říci „Zaplať Pán Bůh“. Mělo by to naznačovat, že doba temna, kdy se naši lékaři šmahem odmítali o konopí vůbec bavit s tím, že „jeho léčebné vlastnosti jsou jen babské řeči“, popřípadě že „marihuana je nebezpečná droga, která otevírá cestu k heroinu“, je definitivně pryč. Jenže tak tomu ještě stále není. Jistě, nejsme na tom jako na Slovensku, aby nám lékař, jehož se jen zeptáme na možnost užívání konopí pro nevyléčitelně nemocného a bolestmi trpícího syna, vyhrožoval policií, ale stále zde máme spousty lékařů, kteří k léčebnému konopí přistupují s velkou nedůvěrou, někteří pak s otevřeným odporem. Nedávno mi napsala paní z Českých Budějovic. Svého odborného lékaře se zeptala na možnost předepsání léčebného konopí na svůj zdravotní problém. Místo vysvětlení, že v tomto se musí obrátit na lékaře s oprávněním léčebné konopí předepisovat, se jí dostalo jen nevrlého odfrknutí, že on se drogami nezabývá. Od lékaře, který analgetika, cytostatika a kortikoidy předepisuje jako na běžícím pásu, je toto konstatování poněkud zvláštní.

Stále mi tady prostě dvě věci chybí.

Tou první je osvěta mezi lékaři. Přiznám se, že naprosto nemám přehled o tom, jak často je v českých odborných medicínských časopisech citován pojem „Léčebné konopí“, a hlavně pak to, jestli do nich své příspěvky dávají odborníci s dlouholetou praxí s tímto léčivem, nebo jiní odborníci, s dlouholetou praxí udržování dobrých vztahů s farmaceutickými firmami, jejichž zájem na rozšíření povědomí o léčebných vlastnostech této byliny je nulový. Reakce mnohých lékařů na sousloví „Léčebné konopí“ ale spíše ukazuje na tu druhou variantu.

Tou druhou pak je osvěta mezi laickou veřejností. Vycházejí zde sice časopisy s konopnou tématikou, jako je Roots, Legalizace, Konopí a další, ale ty si kupují hlavně ti, kteří již o konopí něco vědí, a jen se chtějí dál vzdělávat. Já při svých přednáškách o konopí vždy rozdávám i tyto časopisy, které v rámci propagace dostávám od jejich vydavatelů. Dělám to tak již víc jak osm let. A vždy se tam pak setkávám s údivem velké části mých posluchačů, kteří o tom, že něco takového legálně vychází, nemají ani ponětí. Ještě stále jsou totiž tito lidé přesvědčeni o tom, že kdyby přišli do trafiky, a tam se zeptali „Prosím Vás, máte nějaký časopis o konopí?“, tak by se ztrapnili a ještě by snad na sebe poštvali i policii. To by se mělo změnit. Jenže toto změnit mohou pouze taková média, která jsou denně v pozornosti co nejširší části obyvatel, tedy televizního vysílání. Neměl by to ale být žádný dvouminutový „štěk“. Spíše si to představuji jako diskusní pořad odborníků, jako je Česko-Izraelský vědec světového věhlasu RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, přednosta oddělení léčby bolesti z FN U svaté Anny v Brně MUDr. Radovan Hřib, či přednostka MS centra v Teplicích MUDr. Marta Vachová, a které by moderoval rozumný moderátor, který by tam nechtěl předvádět jen sám sebe. V žádném případě by se tedy již nemělo opakovat to, co ve čtvrtek 7. 12. 2017 na ČT1 ve svém pořadu „Máte slovo“ předvedla moderátorka Michaela Jílková.

Ještě jedna věc mne zlobí. Velmi dobře chápu, že u každého nově vyvinutého syntetického léku je potřeba dlouhého a velmi pečlivého zkoumání, aby se včas odhalily jeho nebezpečné vedlejší účinky. Stačí si jen připomenout tragédii z 50. let minulého století s lékem Contergan, s účinnou látkou Thalidomid v Německu a některých dalších zemích. Tento lék byl podáván těhotným ženám pro uklidnění a usnadnění porodu. Výsledkem pak bylo narození více jak 17 000 deformovaných dětí, kterým chyběly končetiny, či byly jinak postižené. Bylo tedy jen dobře, že tento „lék“ vůbec nebyl na území tehdejšího Československa vpuštěn. Jsou ale potřeba tak přísná opatření dělat i s léčebným konopím? Do dnešního dne nebyly při jeho podávání zjištěny naprosto žádné nebezpečné vedlejší účinky. Není znám ani jeden jediný případ úmrtí z důvodu jeho předávkování. Přesto se u nás stále zkoumá i to, co již jinde je dávno vyzkoumáno. Izraelští lékaři mají pro jeho předepsání výběr z devíti druhů kultivarů. U nás mají výběr ze dvou druhů.  V Česku bylo konopí zařazeno mezi léčiva v roce 2013, a v loňském roce ho lékaři předepsali necelých 67 kg. V Německu bylo mezi léčiva zařazeno v roce 2017, a přes lékárny ho loni prošlo přes 10 000 kg.

A jak bychom dopadli při srovnání s Izraelem?

V roce 2020 bylo v Izraeli prodáno 28,7 tun léčebného konopí. K prosinci 2020 má licenci na jeho užívání 80 300 pacientů, což představuje nárůst přibližně o 35% ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku, a nárůst o přibližně 3,9% ve srovnání s předchozím měsícem. To vyplývá z nejnovějších údajů o licencích pro pacienty, zveřejněných oddělením pro léčebné konopí na ministerstvu zdravotnictví v Izraeli. Objem spotřeby LK pacienty se neustále zvyšuje. V prosinci 2020 ho bylo v Izraeli spotřebováno přibližně 2,85 tuny. Asi 84% pacientů dává přednost použití nejjednodušším způsobem - kouření květenství. Asi 16% dává přednost extrakci a část pacientů dává přednost inhalátorům. Podle údajů byla většina licencí vydána pro věk 46–65 let, přičemž věk 20–45 let byl výraznější při dávkách 20–50 gramů. Lidé ve věku 70 a více vystupovali při nízkých dávkách 11–20 gramů. Asi 60% pacientů dostává dávku až 30 gramů, a přibližně 40% pacientů dostává dávku až 60 gramů.

Nabízí se otázka, proč prostě skutečně nepřevezmeme tyto zkušenosti izraelského zdravotnictví a neimplementujeme je do toho našeho? Co tomu brání? Bohužel se odpověď přímo nabízí.

U léčby migrén, chronických, fantómových a menstruačních bolestí, spasmatických stavů, nauzeí atd., každý jeden gram předepsaného a vydaného léčebného konopí totiž nahrazuje ne jeden, ale až desítky gramů syntetických preparátů. A nejen to. Dokonce dochází i k úplnému odstranění některých z těchto zdravotních problémů, a tím k úplnému vysazení užívání syntetických léků. A to je asi pro někoho velmi nepříjemný vývoj.

Konopí je skutečně velmi nebezpečné. Jenže ne pro pacienty, ale pro farmaceutické firmy, kterým kazí kšefty.