Jmenuji se Bára a jsem papoušek senegalský. Dřív už jsem byla trochu hvězda blogu, ale poslední dobou to nestíhám. Jsem totiž profesionální osobní asistentka. A jestli se vám zdá, že to není možné, podívejte se, jak se nalítám.
Starám se totiž o nelétavce Laďu. (Tedy nechápu, proč příroda vymyslela cokoliv bez křídel.) A abyste věděli, on se ten můj Laďa beze mne poslední dobou fakt neobejde. Musím být pořád ve střehu.
Včera si zase jednou Laďa naplánoval, že si zajdeme na kafíčko. No řeknu vám, moc se mi nechtělo. Měla jsem zrovna trénink zuřivého houpání na houpačce s nácvikem zdvojených zvukových efektů při narážení do klece. Ale Ladík smutně koukal a ukecával, tak jsme šli. Nasedla jsem mu na rameno a vyrazili jsme do mojí oblíbené hospůdky. Mají tam skvělé presso. Ale řeknu Vám, hned na začátku jsem musela vyřešit složitý problém. Ladík by to kafe totiž fakt neměl sladit.
Jednak je s tím hrozně moc práce, než se ten cukr nachystá...
...a jednak se nedávno dvojnožci bavili, že má nějakou cukřenku v krvi a měl by něco držet.
Ale myslím, že cukr držet neměl. Tak jsem to nakonec zaonačila tak, že se jako ztratil. Byla to ale taková fuška, že by si i tukan namohl zobák. No řeknu vám, pochvalu jsem za to od něj nedostala. Tak jsem přemýšlela, jak si to u něj zase vylepšit. Jasno bylo za chviličku. Mlíčko!
Dala jsem si na tom záležet a do kafíčka dostal hned dvojitou dávku. Byla to docela dřina, ale nakonec si Laďa schoval i ty kelímečky. Říkám si, že by si do nich mohl dávat žížaly na ryby.
No, dali jsme si kafíčko a pak jsme si oba už chtěli natáhnout letky a choďky. Ladík zavolal na slečnu servírku, ať přinese účet...
...a to byl jasný pokyn, že je potřeba nachystat penízky. Musím se vám pochlubit, že mám v tomto jeho plnou důvěru.
Běžně za něj řeším finanční záležitosti, které nesnesou odkladu. Tak jsem si to v hlavě hezky rychle spočetla a připravila se, abych místní personál nezdržovala do práce. Laďa už si mezi tím protahoval nožičky a legračně natahoval krk, jako by mu zezadu právě rostla nová pírka.
Dotáhla jsem vše do konce, zaplatila a mohli jsme jít.
Ale nemyslete si, není to moje jediná práce. Asistenční papoušek musí být neustále ve střehu!
Hlášení podala a své čtenáře zdraví: Bára.
