- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
malá skupina lidí ve velkém vesmíru... někdy slova řeknou všechno
Děkuji...vůbec mi nevadí, že jsem se rozbrečela...
Hani...posílám...co vlastně...úsměv...a...kafe? virtuální, ale taky voňavé...
Trošku jste mne "nazdvíhla" paní Jano. Hned jdu zavolat ségře, má nějaké trápení. Ale jinak za hezké psaní.
Moc pěkně a citlivě napsáno, posílám velkou karmu.
Z vás bude ještě (chtěl jsem napsat - na stará kolena) spisovatelka, Jano.
Františku, zustanme u těch starých kolen :-) , kdo by to četl taky :-) :-)
Cenu toho co máme, zjistíme většinou až už to není ...
ano...něco ale vždycky pokračuje.. díky.
Velmi emotivní...vybavilo se mi u toho nečekané úmrtí našeho táty.
tyhle rychlé odchody.. najednou jsou daleko.. a současně vsudepritomni...
Proc mi to delate Majova? Proc me nutite si utrit slzu kdyz se mi nechce ukazovat city? V mem veku? Diky za clanek.
Franku, já zas napíšu radši něco zvířecího, jo? :-)