Trvalo mi to. Pro Davida jsme četli kdysi dááávno. Přesněji to dávno bylo 22. března. A protože to vlastně všechno je tak nějak s blogy spojené, pokusím se svou další fotoreportáží přenést aspoň kousek milé atmosféry taky sem.
Čtení pro Davida otevřelo příběh života s těžkým postižením i lidem, kteří "netrefí" na tento blog. Sešli jsme se v krásném sále muzea v Záhlinicích (schválně, byli jste někdy v Záhlinicích?). Četli, promítali, zpívali, vysílali (a byli viděni až v Irsku) a taky so povídali u kávy o všem, co souvisí i nesouvisí. Ale už uberu slov a přidám obrázků. Davidův příběh je ostatně na mém blogu snadno k nalezení.
Dočetli jsme a přesunuli se do kavárničky na kus řeči, výborné sýrové roládky maminky Dáši, exkuzívní muffinky speciálně upečené Vendulkou a další dobroty. I na skleničku vína došlo.
Fotky jsou z SD karty foťáku záhlinického muzea, poděkování patří všem, kdo pomohli a pozdrav Davidovi.
Kdybyste chtěli:
- záznam ze čtení (nejen) najdete na fb "David a Genetický Goliáš" https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/videos/1985806981636253/
- fotky a vůbec informace o muzeu na oficiálním fb Muzea Františka Skopalíka v Záhlinicích https://www.facebook.com/muzeumvzahlinicich/?ref=br_rs
- a blogy věnované Davidovi jsou tady https://majova.blog.idnes.cz/?us=110023
