Zdarec, čekal jsem nějakou takovou stížnost, jak je to všechno špatně, ale tohle je trochu jiná káva, začal jsem bez zájmu číst a mrzelo mě, že to skončilo.

Jé, Pavle, vítejte...Vás jsem tady nečekala, jsem proti Vám nudná ženská. O to větší potěšení, že jste se tady nenudil.

Hezky napsané

Jano díky! Mám trochu podobné dítě a velmi si vážím všech, kteří si dovedou udělat výlet do jejich duše a trochu je pochopit, ale o to více těch chlapů, protože ti obecně si myslím mají problém se vžít a pochopit, že něco může být jinak. Takže díky

Víte, mám ráda pragmatické přístupy a řešení. Esty se prostě vědomě učí žít s lidmi. A jednou na tom bude téměř jistě lépe než ti, kteří jsou dneska brání a chápaní jako postižení.

Esty si do dospělosti ponese zcela jiné poselství

Jano, moc zdravím a čtu se zájmem Nejhorší je najít ten správný směr a intenzitu učení novému. Bezpečně osahané věci a stereotypy jsou skutečně bezpečím. Musí být tak těžké pro tu jejich duši pobírat to prodírání ,,novými,, světy !... aby třeba jednou přece jen pozřeli cosi zeleného. Konec s Bradavicemi je boží

Věřím, že je to potřeba pořád nabízet. To zkoušení nového, ale taky učení se tomu, jak fungují lidské emoce a co co znamená. Jednou budou velcí a budou chtít žít normální životy, budou zkoušet navazovat vztahy. Měli by rozumět sami sobě a v návaznosti na to světu. Jinak se jim nebude dařit, budou i zraňovat okolí.

Chránit ano. Ale s rozumem a přiměřeně. Svět není akvárko...

Jano karma. Moc držím Esterce palce do života. A jejím nejlbižším též

Vítejte, Honzo a děkuji, že jste se zastavil

Krásné povídání.

Děkuji, jsem ráda, že jste se stavila.

Vítejte a děkuji.

Zajímavé.

Čte Vaše články o vesmíru :-)

Jano, jako obvykle.

Och, toho si zvláště cením

Úžasná dívka, hezky jste o ní napsala.

Upřímně - "Esty" (jméno je jiné) má hlavně štěstí na skvělé rodiče. Ti jsou stále v kontaktu, holčička u táty "jen" bydlí, je pro ni totiž "čitelnější". Vše ostatní je společné.

Byla jsem u toho, když se mezi muži rozběhla diskuse o fyzice a dostali se k Schrodingerově kočce a malá (která zrovna teď není schopna (dle otce spíš ochotna) pochopit zákonitosti větného rozboru) jim zdatně sekundovala. Je to úsměvné a milé ,když je to občas, ale v každodenním životě...nic jednoduchého pro nikoho z účastníků.