- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
moooc pěkné povídání "ze života" téměř jako byste psala o našich kočičandách - zvláště povídání o vodě a koupání...dvakrát jsem musela jednu z našich "holek" koupat poté, co si způsobila "kočičí katastrofu" v přepravce...a jak se vždy zajímá o vodu ve dřezu, v umyvadle i ve sprchovém koutě, tak při koupání se tvářila jako na mučidlech a poté se mnou půl hodiny nemluvila, zalezla pod postel a poté přišla jen za cenu úplatku, kterému prostě nemohla odolat těším se na další články z kočičího života
pekne :) ale jenom . cim ty kocky krmite ze maji v pul roce 4 kila?? nas kocur ma dva roky a ma cca 2,5 kg
Ragdollci jsou takoví obři prostě :-). Krmení masíčkem, samozřejmě...rozmazlenci malí :-).
Moje dvě číči (Britka+Sibiřka á 4-5kg) teď spinkají na posteli 200x140cm. Taky bych neměla šanci ulehnout. Jinak na klávesnici si mi nelehají, zato pravidelně sedají před monitor nebo TV s výrazem - já jsem tvůj hlavní program.
klávesnici. Když to nebylo s úřady, nechával jsem jejich krásné básně mezi řádky mého textu.
četla o svém kocourkovi.Pořídila jsem ho dceři, když ten předchozí zemřel.Nechala jsem se "ukecat" na křížence mainské mývalí a britského kocourka.No je mu rok a půl, váží 8,4 kg a veterinář mi řekl, že maiňáci dospívají ve třech letech a ještě přibere.Klávesnice ho neláká, ale dokáže bravurně otevřít lednici.Už umí i odstrčit židli, kterou tam dáváme.Teď sháním nějaké petlice na lednici, aby ji neotevřel.
Je schopný splivnou cokoliv.A naučil se proseknout si mléko v krabici a napít se.Bohužel si ho občas z lednice "nevyndá" a já mám pak mléko ve všem.Ale stojí to za to.Děkuji za hezký článek.
No to je dokonalé, to našim kocourům radši ani říkat nebudu, sice nejsou tak velcí, ale zase jsou dva... ale tohle musí být dokonalé. Mainky jsou nádherné a britky taky, určitě máte doma naprostého zázraka :-), skoro bych ho ráda viděla :-).
bych neřekl, že spěj a nic nevnímaj. Náš kocour taky věčně někde chrápe a nechá se přenášet a překračovat. Ale když usne v mojí posteli a já si jdu potmě lehnout a on cítí, že o něm nevím a mohl bych ho zalehnout (a já o něm někdy fakt nevím) tak mňoukne a uteče. Ale jak zmetek ví, že vím, že tam je, tak se ani nehne a čeká.
Někdy by mne zajímalo, jak poznají, že spím já...jakto, že někdy příjdou, já spím a oni si vedle mne v klidu lehnou a spí taky. A jindy mne vzbudí, že skočí na postel, tak "jakospím" a v tom okamžiku mám olízaný nos a vlasy...nikdy mne nebudí. Ale nikdy mi neodpustí fixlování :-).
čteno s pusou roztaženou oduchakcuchu, už se těším na další...
Kdysi jsem dělal nějaký spěšný překlad, která jsem měl ráno odevzdat. Asi ve dvě v noci, když už jsem skoro neviděl a ještě to vypadalo na 2 hodiny práce, jsem si šel udělat kafe. Vedle stolu s počítačem spala kočka, která se při mém odchodu ani nepohnula. Když jsem se s kávou vrátil a chtěl pokračovat v práci, nemohl jsem najít místo, kde jsem přestal. Na obrazovce byly série různých znaků a já se bál, že se položil počítač. Celkem tam bylo, pamatuji-li se to dobře, přes 40 stran nesmyslných znaků. Kočka spala na témže místě, kdy byla při mém odchodu. Když jsem ji začal vyslýchat, jestli o tom něco neví, urazila se a odešla spát jinam.